Cestujeme a vaříme s HIT i po kempech aneb pár tipů, jak přežít ve stanu

Když jsem odlétala na Nový Zéland, sama jsem si úplně nedokázala představit, jak to tam vlastně s jídlem přežiji. Věděla jsem, že většinu času strávíme po kempech a že ani výběr potravin nebudu mít takový, na jaký jsem zvyklá. Na druhou stranu na specifickém stravovacím režimu jsem již téměř 7 let a vím, co si mohu a nemohu dovolit, vím, čím stabilizovat své žírné buňky, aby neplašily a bylo dost místa na odbourávání histaminu případně i z potravin. Ano, slyšíte dobře. HIT není o tom vyhýbat se do smrti všem histaminovým potravinám, ale naučit se zvládat jednoduchou rovnici – kolik histaminu se kde vytvoří a kolik odbourá. Pokud se tedy naučíte ovládat další oblasti života, zahojíte střevo, podpoříte správnou mikrobiotu a správně nastavíte jídelníček, ušetříte spoustu místa na histamin, který pak můžete třeba i sníst. Dnes bych vám chtěla jen říct, že to jde, jde to i v kempech, v nové zemi, s jinými surovinami, jen musíte prostě být trochu pro-aktivní a musíte mít alespoň trochu rozum. Rozum v tom, že se nespustíte, nebudete si říkat bludy jako „na dovolené si nebudu nic upírat“ nebo „na dovolené nebudu přece vařit“. To jsou jen výmluvy lidí, kteří nedbají dostatečně na své zdraví. Dovolená není o tom se přežírat a nehlídat si, co jím, dovolená není o tom vůbec nevařit, dovolená je o psychickém a třeba i fyzickém odpočinku. A k tomu přispěje hlavně to, že nebudete mít zdravotní potíže a budete si moct užívat ostatních i krás země, kam vás zrovna nohy (letadlo) odnesou.

Tak tedy zpět k nastalé situaci. Pokud chcete někde téměř měsíc cestovat, je jasné, že to bude stát nějaký peníz. Bude to stát něco na ubytování, půjčení auta, kempy, prostě věci, za které běžně neplatíte. Je sice logické, že pak člověk chce ušetřit trochu na jídle, ale má druhá rada zní, raději volte nižší objem jídla než nižší kvalitu. Samozřejmě i my se snažili ušetřit, ale ne za cenu toho, že bychom jedli nekvalitní suroviny, které by pak mohly poznamenat mé zdraví. Jsou věci, kde se prostě ušetřit dá a kde ne. I já jsem se prvních pár dní srovnávala s tím, jak drahá je zelenina a že je to opět dražší položka než třeba maso, ale bylo jasné, že pokud chci, aby moje zažívání a imunita fungovaly, nemám na výběr. V takovém bodě se pak dá trochu ušetřit tím, že občas zvolíte třeba mraženou zeleninu a koupíte větší balení a jídla naplánujete tak, aby to třeba pokrylo dvě následná jídla. Navíc pokud se přesouváte a prakticky každou noc spíte jinde a nemáte lednici, prostě se musíte smířit s tím, že nebudete mít teplý oběd a že se do sytosti najíte jen dvakrát denně. To není nic proti vašemu zdraví a jsou studie, které naopak tento model preferují jako prevenci metabolických chorob. Hlad totiž není pro tělo nepřítel, ale signál, že je dobré dodat další energii. Pokud nemáte specifické metabolické onemocnění, díky kterému byste museli každé dvě hodiny jíst, je neustálá konzumace jídla a svačinky hloupost a povede akorát k tomu, že máte reakce na jídlo (protože vlastně se krmíte neustále, není prostor na snížení histaminu, imunita stále v pozoru atd). Tedy pokud se takto chystáte cestovat a plánujete jako my přes den hodně chodit na treky, přesouvat se, šlapat v přírodě, začněte už předem trénovat, že není potřeba každou hodinu jíst a že pokud dobře zvolíte jídla, jste schopni nejen pokrýt kalorickou potřebu, ale i tu nutriční. Případně se dnes vyrábí celá řada tyčinek založených na ořeších (právě pro tyto výjimečné události), menší balení ořechů či ovoce, které vás prostě nakopnou, pokud to potřebujete. Pokud tolerujete pečivo, pak takový toast s arašídovým máslem se vám ani v horku nijak nezkazí a histamin se v něm hromadit nebude.

Tedy co se týče typů na cestování po kempech s HIT, dám vám sem příklady některých jídel, které jsem využila a které šly prakticky jednoduše uvařit. Problém kempů totiž byl v tom, že ne všechny nabízí dobré zázemí v kuchyni, spousta z nich neměla vůbec žádné nádobí a vy si tak musíte vystačit s dvěma menšími hrnci, dvěma mističkami a kelímky a kouzlit. Občas to nebylo jednoduché, ale něco se uklohnit dalo. Samozřejmě pokud tolerujete větší škálu potravin, máte vyhráno. Článek tedy vznikl jen jako možná inspirace, že to jde, jen prostě musíte rohlík a paštiku nechat doma a věnovat trochu svého času výběru potravin a vaření.

Tipy, jak udržet žírné buňky na uzdě

• Termoska na čaj. Nejlepší vynález na cesty. A ano, můžete si ji vzít i do letadla, pokud bude prázdná. Třeba na čínských letištích prakticky dostanete jen horkou nebo teplou vodu, která se pije sama dost blbě, ale čaj je už jiná věc. Jako čaj zde označuji všechny bylinné a ovocné nálevy, aby bylo jasno (tedy nemusí se nutně jednat o pravý čaj, pokud jej netolerujete). Navíc můžete koupit čerstvý zázvor a pořád si dělat zázvorový čaj, takže klidně přijdete z treku, jste trochu urvaní, ale hezky si nalijete zázvorový čaj a on vám zklidní žírné buňky. Navíc oceníte třeba při chladném večeru, že si můžete ve stanu dolévat teplý čaj a nemusíte pořád někam běhat.
• Doplňky. Ano ano, pokud něco na cestu ráda využiji, jsou to doplňky stravy a jejich zachraňující i preventivní účinek. Za mě jednoznačně quercetin, který stabilizuje žírné buňky, kvalitní probiotika (teplu odolná), hořčík a případně multivitamín (tělo je přece jen trochu více ve stresu).
• Čerstvé bylinky a potraviny, které stabilizují žírné buňky. Sice má člověk tendenci polevit a ani nemá vlastně moc jinou možnost, ale snad všude dnes rostou nebo se prodávají čerstvé bylinky, které si můžete nasypat do lahve s vodou a pít „infuzi“ nebo dělat čaj, sypat do jídla. Někomu třeba na trávení pomáhá jablko, někomu pomáhá granátové jablko, každopádně doporučuji se orientovat nejen podle ceny, ale podle toho, jak působí na tělo.
• Ať se to může zdát jakkoli lákavé, riziko jídla uvařeného někým jiným je vždy větší než když víte, z čeho vaříte. Zkuste se tedy zamyslet, zda opravdu není lepší vydat energii na vlastní přípravu jídla než riskovat reakci. Ano, někdy to sice úplně nejde, ale dost často ano. Stejně tak pokud už reakce přijde, není problém ani takto na cestě přejít na jednodenní půst nebo částečný půst, který by měl pomoci snížit rychle histamin. Nebojte, opravdu jeden den bez jídla vydržíte a možná se vám bude lépe šlapat.
• Hodně pijte. Člověk na tůrách někdy tolik nepije, nechce se mu zastavovat atd, ale opravdu sebou mějte vždy dostatek vody a pijte pijte pijte. Histamin se částečně odbourává do moči a vy tedy chcete vyplavovat, pokud to je jen trochu možné. A jelikož budete mít větší výkon, větší fyzický stres, možná i trochu dalších překážek, může se ve vašem těle uvolňovat více histaminu. Tak jej prostě zkuste vyplavit.
• Recepty, které jsem dělala já, byly v základu vždy bez masa, protože maso netoleruji. Pokud však bez něj nechcete nebo nemůžete být a budete mít možnost koupit čerstvé farmářské, pak snad v každém kempu najdete gril a můžete maso ugrilovat. Snažte se však vyhnout všem hotovým produktům a nakládaným produktům, marinády nejsou obvykle pro histaminiky vhodné a mleté maso je větší riziko. Tedy pokud chcete dělat maso, kupte olej, kupte koření a sůl, vždy si sami maso obalte/naložte (když nemáte nádobí jako my, zvládne to krásně pevnější pytlík, kde to hezky do masa promnete) a pak grilujte. Nezapomeňte si dávat pozor na kontaminaci čerstvého masa s dalšími potravinami, vždy si umyjte ruce a maso vždy dobře tepelně zpracujte, ať není problém jinde než v histaminu. Uvedené recepty jsou tedy bez masa, ale vy si klidně můžete maso dodat.

Snídaně

• Pokud tolerujete vejce, máte super výhodu. Na Zélandu, ale určitě i ve spoustě dalších zemí, se daly kdekoli sehnat farmavejce, tedy z volného výběhu, často se dalo zastavit u farmářů a koupit přímo ze zdroje čerstvé. K tomu jsem na začátek zakoupila kokosový olej v bio kvalitě a taková smažená vajíčka nebo míchanice se dá vytvořit velmi rychle. Když vejce koupíte večer, v kempu je dáte do lednice a ráno můžete vařit. K tomu čerstvá zelenina nebo případně podušená mražená zelenina s kořením, jako zákusek banán (méně zralý) s ořechovým máslem a máte spoustu energie na celý den.
• Pokud tolerujete vejce, ale pečivo nedáváte a samotné vám se zeleninou nestačí, zkuste filipínskou snídani. My jsme střídali takové jídlo na snídani nebo klidně večeři, je to úplně jedno, člověk musí být trochu flexibilní. Filipínská snídaně obsahuje smaženou/vařenou rýži, dušenou zeleninu a vejce a čerstvé ovoce. Rýži jsem kupovala celozrnnou s nízkým glykemickým indexem, aby se uvolňovala energie hezky postupně, dopředu jsem ji dala namáčet a často jsem ji večer uvařila s kokosovým olejem a prudce zchladila a nechala v lednici přes noc (více rezistentního škrobu a tedy krmiva pro mikrobiotu). Pak už rýži moc neohřívám, jen trochu, často se vám tak vytvoří velký podíl vlákniny, která se postará o výživu mikrobioty, naopak se sníží kalorická hodnota. Do rýže jsem často při vaření míchala rovnou kurkumu nebo koření na bázi kurkumy, přidávala jsem solný květ. Ráno pak jen přihodíte osmažené vejce a rychle podušenou nebo čerstvou zeleninu a máte hotovo.
• Kokosová kaše, to je ale věc. Samozřejmě jsem ji nedělala podle receptu (ZDE) s chia, kokosovým mlékem nebo vejcem (i když to by šlo), ale prostě jsem koupila kokosovou mouku, ze které jsem pak dělala placky na slano, kterou jsem zahušťovala a neposlední řadě stačí voda, kokosová mouka a buď stevie, nebo sušené ořechy, ovoce, paleo musli se semínky, raw kakaový prášek nebo ořechové máslo. Kaše sice nedrží úplně jako krupicová, když nemá další komponenty, ale je sama o sobě dobrá, dodá vám vlákninu, zasytí, díky nízkému glykemickému indexu na poměrně dlouho. Samozřejmě druhou možností je koupit ovesné vločky a dělat si ovesnou kaši, ale já mám tu kokosovou prostě ráda a ta mouka mi přišla cenově dobrá a široce využitelná.
• Kokosová kaše je jedna věc, ale kokosové placičky? Kokosová mouka, kokosový olej, vejce, možná trochu vody nebo rostlinného mléka a můžete péct malé placičky. Tolerujete džem? Pak máte vyhráno. Netolerujete? Přídejte jen čerstvé ovoce, podušená jablka, pokapejte javorovým sirupem. Nevaž se, odvaž se.
• Pokud tolerujete jogurty (ano, nikde není psané, že byste je plošně neměli tolerovat), nezapomeňte ani na tuto možnost. Já jsem volila Skyr a kontrolovala jsem použité bakterie a musím říct, že jsem neměla problém. Na Zélandu je spousta výrobků, které u nás nejsou, mléko je od jiných krav (bude mít trochu jiné složení), většinou tam mají všechno na pastvě, takže je možné, že prostě budete tolerovat i jogurt. S oříšky, semínky, ořechovým máslem, kokosem nebo dokonce s nasucho opraženou tortilla plackou to bude fakt dobrota a skyr krom probiotik dodá také pořádnou dávku proteinu.
• Samozřejmě pokud tolerujete pečivo, otevírá se vám celá řada možností, na Zélandu jsem viděla celou škálu bezlepkového chleba i bezlepkový chléb bez droždí. Případně bez droždí bude vždy nějaká ta tortila placka (ty často byly bezmléčné). Stačí pak přidat třeba hummus, vejce, vařené fazole nebo třeba vaječnou pomazánku dle Kamu (viz níže). Já jsem pečivo nekupovala, ale vaječnou pomazánku či hummus si dala prostě se zeleninou, nejčastěji mrkví a salátem.

Obědy

Jak jsem psala, s obědy je to horší, protože přes den jsme prostě nebyli nikde, kde by se dalo uvařit, často jsme nebyli ani nikde, kde by se dalo najíst. Jste tedy odkázaní na to, co si nakoupíte a na menší svačinky. Popravdě pro tělo je to naprosto v pohodě a nepotřebuje k obědu svíčkovou ani hamburger, aby mohlo fungovat. Pokud můžete pečivo, máte vlastně docela vyhráno, protože něco k tomu chlebu už vždy seženete. Pokud nemůžete pečivo nebo jej prostě nejíte jako já, nezoufejte, každopádně dám takové obecné tipy, co se dá nabrat sebou.

• PB&J sendvič nebo chleba s arašídovým máslem a džemem. Samozřejmě ten džem je tam ve chvíli, kdy jej tolerujete, a arašídové máslo lze nahradit jiným ořechovým máslem. Nebo si jako já prostě šoupnete do pusy arašídové máslo na lžíci, uvidíte, že vám to hlad hnedle zažene (světě div se, ale je tam tuk, bílkoviny i vláknina:)).
• Chléb nebo zelenina s vajíčkovou pomazánkou ala Kamu. Uvařte vejce natvrdo, rozsekejte je, smíchejte s cottage sýrem, jarní cibulkou a solí a máte skvělou chutnou pomazánku. Doporučuji neskladovat dlouho kvůli riziku růstu histaminu. Pokud nejíte chléb, dáte do malé misky jako já a k tomu si vezmete mrkev nebo jinou zeleninu (nebojte, když připravíte ráno, za těch pár hodin uložení někde v chladnější části auta či v batohu se vám to fakt nezkazí).
• Mrkev je záchrana. Mrkev přežije všechno. Takže si pořiďte škrabku, kupte kilové balení nebo víc, čímž budete šetřit, vždy si oloupejte na cestu, nakrájejte do misky nebo pytlíku a na hoře nahoře snězte. A víte co? Taková mrkev je fakt dobrá i s arašídovým máslem. Nebo nastrouhejte mrkev, smíchejte ji s cottage sýrem a trochou strouhaného sýru, koření a máte zase super pomazánku, ať už na chleba nebo třeba s okurkou a celerem.
• Ovoce. Pokud tolerujete, tak na velkém pytli jablek nebo banánech ve slevě také leccos ušetříte a dá se to nosit sebou.
• Energetické/proteinové tyčinky. Ty doporučuji nakoupit ještě u nás, protože to vyjde levněji, pokud nebude akce. Na druhou stranu na Zélandu mají boží ovocno-ořechové kuličky (Frooze, Toms&Luke), které vám fakt dodají energii.

Večeře

• Pokud tolerujete mléčné výrobky, pak oblíbenou večeří byla bezlepková quesadilla s fazolemi a zeleninou. Fazole se dají koupit v bio kvalitě i v konzervě (BPA-free) a je super, pokud je tolerujete, já jsem měla štěstí. Dá se nahradit i čerstvě vařenou červenou čočkou, kterou si necháte přes den předtím namočenou v autě a pak se velmi rychle uvaří. Na Zélandu měli skvělé menší tortilla placky z bílé kukuřice, které se akorát vešli do většího hrnce nebo menší pánev. Prostě opečete placku, dáte trochu nastrouhaného sýru, přiklopíte druhou, jakmile se rozpustí, opečete z druhé strany, nakrájíte, podáváte s vařenou luštěninou. A samozřejmě salátem. Stejné jídlo jde samozřejmě připravit i na snídani.
• Buďte skromní. Kupte brambory/batáty, uvařte je spolu s dušenou zeleninou, vmíchejte dobré koření, sůl a trochu oleje a podávejte. Pro masožravce k tomu klidně můžete ugrilovat kus masa, pro ostatní koupit třeba čerstvý cottage, podávat s vejcem nebo s červenou čočkou. Všechno se to dá namíchat v jednom kastrůlku a je to fakt dobré.
• Kupte batáty, mrkev, červenou čočku, povařte do změknutí, přidejte kokosové mléko a kari koření/kurkumu a podávejte. Všechno zase uděláte v jednom hrnci, pokud by vám takto nestačilo, můžete v druhém dovařit rýži. Co jsem hodně dělala já byly luštěninové těstoviny, tedy těstoviny připravené jen z fazolové mouky nebo ze směsi různých luštěninových mouk. Takové těstoviny vám dodají nejen hodně vlákniny, ale i bílkovinu, nemusíte pak sahat po masu a shánět každý den čerstvé. Navíc jsou lehké i do batohu a můžete si je tedy přivést z ČR, i když cena mi nepřišla vysoká ani tam.
• Fazolové špagety využijete nejen jako přílohu, ale jako hlavní základ. V jednom rendlíku pak na oleji opečete česnek, přidáte cibuli, případně nějakou zeleninu, koření, zalijete trochou smetany (kokosové nebo normální), povaříte a vmícháte do špaget. Taková česneková omáčka je fakt super, na fazolové špagety velká dobrota, pokud budete tolerovat nějaký sýr, můžete posypat, ale není to nutné, pokud seženete koriandr, bohatě jej přisypte. Mňam.
• Zeleninové placky z kokosové mouky. Kokosová mouka je poměrně univerzální, je bezlepková no a chutná. Jeden den jsem koupila mražený hrášek, trochu ho podusila, smíchala vejce s olejem a kořením, přidávala mouku tak dlouho, než se mi vytvořilo kompaktní těsto a vmíchala hrášek. Takto jsem pak lžící dávala těsto do hrnce a osmahla jsem vždy dvě placky. Pokud máte v kempu troubu, můžete dát ještě na plech a chvilku přepéct, nebo klidně ještě pak chvilku dodělat na grilu, který byl snad ve všech kempech, kde jsme byli. Pak můžete obměňovat, tedy dávat třeba strouhanou mrkev nebo dušenou brokolici a tak.

Ono by se toho dalo vymyslet samozřejmě ještě více a budu ráda, když budete v komentářích sdílet své zkušenosti a třeba rychlé recepty, které v kempech tvoříte, aby se čtenáři mohli inspirovat navzájem:).