Velmi často narážím na to, že se lidé drží seznamů, aniž by někdy pochybovali o tom, že jsou špatně napsané nebo postavené na nepřesných informacích. Naštěstí se nám za ta léta podařilo vyvrátit řadu věcí, třeba škodlivost skořice či luštěnin, ale některé potraviny zůstávají stále otázkou. Není tedy divu, že se pak na ně hromadí dotazy. Já bych se dneska malinko podívala na lékořici, protože se na ni hodně ptáte. Copak říká literatura o této léčivé bylince a histaminu?
Myslím, že využití lékořice v minulých stoletích jakožto léčivé bylinky není sporu. Používala se pro léčbu kašle nebo naopak pro podporu trávení. Předem bych ráda upozornila na jednu věc, než se pustím do dalšího popisu. To, že něco je bezpečné z pohledu histaminu i při histaminové intoleranci, opravdu neznamená, že to budete tolerovat. A platí to přesně naopak, to, co je zdánlivě „zakázané“, může být nakonec pozitivně působící, protože každý jsme jiný a reagujeme na potraviny jinak. Tedy i pokud vám někdo bude tvrdit, že na lékořici reagoval, neznamená to, že na ni zareagujete i vy, protože to vůbec u daného člověka nemusí souviset s histaminem. Osobně znám i lidi, kteří lékořici nesnesou, i když je třeba v nějakém čaji, vadí jim chuť, zápach atd, takže na druhou stranu, pokud patříte mezi takové lidi, jistě pro vás nebude bylinka první volbou.
V roce 2017 vyšla studie, kde se zaměřili na stanovení biogenních aminů včetně histaminu. Podle titulku by si člověk mohl opravdu říct, že v tom je histamin a neměl by to jíst. Pozorný čtenář by si však přečetl, že výsledkem studie je, že lékořice, především čerstvá, je bezpečná pro konzumaci. Ono totiž ruku na srdce, každá potravina, která má v sobě nějaké aminokyseliny (tedy složky bílkovin), bude obsahovat nějaké ty biogenní aminy, ale v tak malém množství, že vám to opravdu nemůže vadit. Protože histamin je součástí vašeho vlastního těla a kdyby nefungovala regulace ani tak malých množství, pravděpodobně byste už dnes nežili. Histamin se přirozeně v našem těle uvolňuje a reguluje celou řadu důležitých procesů. Je tedy dobré mít na paměti, že vadí až určité množství histaminu zkonzumovaném v určitém časovém úseku. Naštěstí pokud se jedná o využití bylinek a třeba čajových směsí, je tam základní suroviny tak málo, že množství aminů dokáže detekovat jen hodně citlivá metoda. Pokud však mluvíme o sladkostech a třeba lékořicových extraktech, tam už by měl být člověk se sníženou tolerancí histaminu opatrný. Ale také vám hned ukáži, proč nemá smysl se lékořice zbytečně bát bez toho, abyste ji vyzkoušeli.
Vysoké hladiny histaminu v lékořice? Ale kde že.
Tak zpět k naší studii o hladině histaminu nebo obecně biogenních aminů v lékořici. V tomto případě je nutné se podívat na to, jak připravili vzorky a jak je označují, abychom nedělali zbytečné závěry. Do studie nakoupili 10 různých vzorků lékořice z oblasti Turecka a vylouhovali v mírně kyselé vodě. Vzorky, které po rozpuštění (tedy např. něco jako po uvaření čaje) hned měřili, označují jako čerstvé, část vzorků nechali odstát při pokojové teplotě 2-4 dny. Tyto „starší“ vzorky nijak nestabilizovali, byli v čisté vodě a za běžné teploty, mohly tedy probíhat bakteriální procesy (kvašení), které jak všichni víte, mohou vést k tvorbě histaminu. Ve všech čerstvých vzorcích se ani nejvyšší naměřená hladina biogenních aminů zdaleka neblížila k nějaké hladině, která by nás měla rozhodit (700 ng/ml, tedy 7 ug na 1 g kořene lékořice pro všechny aminokyseliny, u histaminu bylo nejvíce 88 ng/ml, tedy 0,88 ug na 1 g lékořice). U člověka se za „toxickou“ hodnotu histaminu považuje 100 mg/L, tedy 100 ug/mL, nejvyšší vzorek měl necelých 100 ng/mL, tedy vlastně více jak 1000x menší množství. I kdyby histaminik byl 5-10x citlivější, jak se občas uvádí, pak pořád náš čerstvý vzorek s nejvyšší hladinou histaminu nedosáhne na jakoukoli škodlivou hodnotu histaminu pro histaminiky, ani celkové koncentrace všech biogenních aminů. Tedy pokud se rozhodnete pít čerstvě připravený roztok lékořice (a to pochybuji, že většina lidí použije 1 gram kořene na šálek), hladiny histaminu ani biogenních aminů se ani z dálky nepřiblíží jakékoli citlivé hladině. Jejich starší vzorky, tedy ty odstáté, obsahovaly hladiny biogenních aminů až 8x vyšší, což sice stále nedosahuje toxických hladin, ale autoři varují, že při konzumaci v nadměrném množství to může být zdrojem problémů. Ale ruku na srdce, kdo z nás konzumuje v našich podmínkách zkvašený roztok lékořice v nadměrných množstvích? Každopádně to opět poukazuje na to, že když něco necháte ležet v pokojové teplotě, začne to tam prostě žít, takže je to zase o té čerstvosti, uchování v chladu, stabilizaci bylinkami atd. Už to znáte.
Lékořice jako histaminový liberátor? Ani náhodou!
Takže teď už víte, že lékořice jako taková vyšší hladiny histaminu do vašeho života nepřinese. A co tedy role jako např. liberátor histaminu? Jako možný histaminový liberátor se totiž uvádí v jedné z nejznámějších publikací k HIT (mimochodem ta uvádí jako potenciální liberátor vepřové maso, ze kterého se vyrábí doplňky s enzymem DAO, což trochu nedává smysl a o čem jaksi lidé mlčí, protože se jim to nehodí do krámu). Snažila jsem se dohledat původní citace, ale jak už to bývá, k některým starším knihám se nedostanete a nemůžete tedy posoudit, na jakém základě autoři s něčím takovým přišli. V tomto případě vás ale potěším, protože naštěstí máme přístupnou a novější literaturu, a dle té je tomu přímo naopak. Samozřejmě tyto věci se velmi špatně ověřují na lidech a ani si nedovedu představit, že by někdo takové studie dělal. Ale máme data z in vitro experimentů a experimentů na zvířatech, která nám mohou mnohé naznačit. V kořenu lékořice se nachází např. flavonoid nazvaný „licochalcone-A“, u kterého v jedné studii ukázali, že inhibuje degranulaci žírných buněk více způsoby (ovlivňuje transfer vápenatých iontů a aktivaci signální dráhy vedoucí k degranulaci žírných buněk). V další studii zase zkoumali roli části lékořice zvanou kyselina glycyrrhizová v alergiích a označili ji jako stabilizátor žírných buněk (u myší zvládla tato část lékořice vyrovnat hladiny Th1/Th2, snížit produkci specifických IgE a IgG1). Protialergické účinky jsou připisovány i flavonoidu glycyrrhizinu. Pokud tedy lékořice obsahuje několik flavonoidů stabilizující žírné buňky a naopak chybí literatura poukazující na opak, je tedy možné lékořici zařadit spíše mezi stabilizátory žírných buněk, tedy působící PROTI uvolnění histaminu.
Lékořice jako inhibitor H2R. Ano!
Mimo to vás bude jistě zajímat, že další flavonoid isoliquiritigenin dokázal v jedné ze studií zabránit rozvoji astmatického záchvatu, který vyvolávali mimo jiné histaminem (u astma je dokonce popisovaný pozitivní vliv glycyrrhizunu na parametry chronické astma srovnatelný se steroidy). Efekt lékořice tak může dokonce sahat až na léčebné účinky „proti histaminu“. To popisuje také studie na stejném flavonoidu, kde dokázali, že tento flavonoid z lékořice působí přímo jako inhibitor histaminového receptoru 2 (a může tedy hrát roli třeba v léčbě vředů atd). V jedné studii dokonce hypotetizují, že flavonoid z lékořice zvaný licoflavone snižuje přímo histidin v tkáni, a tak může snižovat i histamin a přispívat k léčbě vředů. Mimochodem tato přehledná studie shrnuje výsledky z dalšího výzkumu flavonoidů lékořice, určitě bych vypíchla ty protizánětlivé (včetně inhibice prostaglandinu E a leukotrienů), antimikrobiální a antivirové účinky (H. pylori, S. aureus, C. albicans), antioxidační účinky (snižují oxidační stres u myší na vysokotuké dietě), pozitivní vliv při cukrovce (zlepšení hyperglykemie i hyperlipidemie), protirakovinné účinky, neuroprotektivní a neuroregenerační účinky, potenciální zvýšení imunity v mukóze, má zřejmě mírný estrogenní efekt (tedy pozor, pokud máte hormonální problémy, naopak při menopauze pomáhá redukovat návaly a další problémy stejně účinně jako hormonální terapie), může zvyšovat hladinu testosteronu a může snižovat konverzi kortizolu na kortizon (nově je popsáno, že glukokortikoidy snižují počet a inhibují degranulaci žírných buněk).
Pozor na interakce s léky
Ať se na to dívám, jak chci, nenacházím důvod, proč by se měl člověk z důvodu histaminové intolerance lékořice bát (možná mi něco uniká, ale množství studií ukazující opak je poměrně dostatečné). Ba naopak se lékořice jeví jako pomocník při HIT, protože nejen že neobsahuje vyšší hladiny, ale pomáhá stabilizovat žírné buňky a může pomáhat proti zánětu a alergiím, které jsou často větším zdrojem histaminu. Působí na histaminový receptor, čímž zřejmě redukuje i riziko vzniku vředů. Opět to poukazuje na to, že seznamy histaminových potravin jsou občas postaveny na chabém základu, práce jen dokola opisují to, co napsal někdo před nimi a už nestudují, zda je tomu opravdu tak. Proto buďte na pozoru a nenechte se dlouhodobě ovlivnit seznamy, ale postupujte sami ve svém testování. Samozřejmě to nic neříká o tom, zda tolerujete lékořici z jiného pohledu, nezapomínejte na to, že každému může něco vadit z různých důvodů. Lékořici by se rozhodně měly vyhýbat těhotné a kojící ženy a jelikož je popsáno také několik lékových interakcí (ovlivňuje klasické dráhy detoxikace, kterou využívá spousta léků, např. methotrexát, kortizon, cyklosporin, verapamil, warfarin), tak byste její užívání či konzumaci měli konzultovat s lékařem, pokud trvale užíváte nějaké léky.
A SPOON OF HISTAMINE 