Přestože se v posledních letech snažíme bojovat proti epidemii moderních nemocí, zatím boj prohráváme. Otázka je, zda je to tím, že se zaměřujeme pouze na léčbu místo na prevenci či zda je to tím, že prostě vycházíme ze špatných informací (tedy např. systému chcete zhubnout – jezte méně/cvičte více – což očividně moc dobře a hlavně trvale nefunguje). Na druhou stranu se stačí podívat, jak a čím se dnes živíme. Často přidanou chemií nastavená hmota, které říkáme jídlo, spousta přidaných látek v potravinách, na které naše tělo zřejmě neumí stále správně reagovat, stres a jídlo v poklusu a samozřejmě i ona dostupnost jídla na každém kroku. Nic z toho rozhodně nepřidává našemu zdraví a jak ukazuje HIT, jedna nemoc vede k druhé, až se náš systém začne hroutit celkově. Přitom naše tělo se snaží často dlouho upozornit, že se děje něco špatného, ale my místo jeho poslechnutí utišíme vše tabletkou od lékaře a jedeme dále podle starých pravidel. Co je pro mě záhadou je fakt, že ani HIT většinu pacientů nepřesvědčí o tom, že je potřeba v životě něco trvale změnit a že to není jen rýmečka, na kterou by nám někdo napsal kapky. Je to prostě volání těla o pomoc.
Pojďme se ale podívat specificky na jedno z témat moderní doby a HIT. Samozřejmě každý pozorný čtenář a pacient ví, že spousta potravinových aditiv dráždí naše žírné buňky k uvolňování nadměrného množství histaminu v těle a proto nejsou vhodné, spousta pacientů už ví, že polotovary a hotová jídla nejsou už vůbec vhodné a že na kvalitě výchozích surovin a procesu jejich zpracování záleží nejvíce. Pojďme se ale podívat, jak moderní strava, která se dnes hojně odráží jako „metabolický syndrom“, může být zdrojem HIT. Metabolický syndrom není jen o obezitě, má mnohem důležitější dopady, ať už v podobě fungování našeho těla a především následné medikaci!
Metabolický syndrom stále na vzestupu
Wikipedie říká: Metabolický syndrom (MS) je odborný termín, který zaštiťuje řadu rizikových faktorů nebo nemocí, které se často vyskytují společně a které vedou k předčasným komplikacím zdravotního stavu. To je prakticky velmi vágní definice, ale obecně se do znaků metabolického syndromu zahrnuje abdominální obezita (tedy ne kolik tuku máte obecně, ale kolik tuku se ukládá do oblasti břicha), vysoký krevní tlak, vysoká hladina TAG, nízká hladina HDL cholesterolu a cukrovka 2. typu. Bohužel s těmito znaky je spojena celá řada komplikací, nemocí a symptomů, které nakonec mohou vyústit v život ohrožující mrtvici či infarkt myokardu. Dnes se veřejně mluví o tom, že je velký problém hlavně inzulinová rezistence, a proto se dnes diskutuje cukr jako novodobý jed. Samozřejmě ti rozumnější jistě tuší, že není problém cukr jako takový, ale jeho nadkonzumace (především v rafinované podobě). Nadkonzumace čehokoli je totiž oblíbená činnost člověka moderního a není tedy divu, že se s tím tělo, které je metabolicky nějak nastavené, těžko srovnává. Inzulinová rezistence je dnes také běžně spojována se slovem zánět a v tu chvíli by se už histaminik měl zarazit (cukrovkou netrpí pouze obézní lidé). A pak tu samozřejmě máme funkci mikrobioty, která hraje roli při vzniku obezity. Metabolický syndrom obecně postihuje až 30% západní populace a při výše zmíněném není divu, že při nutraceutickém přístupu se zdají účinné hlavně intervence směřující proti zánětu, ať už je to kurkumin, berberin, vitamín D či omega-3, popřípadě i rostlinný protein, který pomáhá snižovat inzulinovou rezistenci. Každopádně je alarmující, že vyvíjíme stále nové léky a řešíme metabolický syndrom už nějaký ten pátek a stále není na ústupu. Je prostě zvláštní, že se tak málo lidí a lékařů soustředí na prevenci:(.
Léčba diabetu 2.typu může mimikovat HIT
Pojďme se zastavit třeba u cukrovky 2. typu a její léčby. Dnes víme, že i když určitou část může sehrát genetika, rozhodujícím faktorem pro vznik tohoto onemocnění je životní styl. Pacienti to žel neradi slyší a místo toho, aby zavčas podnikli patřičné změny, raději si nechají napsat celou řadu léků, které se samozřejmě při zachování špatného životního stylu navyšují či zaměňují za ty účinnější. Třeba takový metformin, které patří k lékům, jehož pozitivní působení odhalujeme poslední roky stále více a více. Jeho užívání není bez rizik a není jednoduché, vstřebává se ve velmi malé míře, proto se používá ve velkých dávkách a o jeho působení rozhoduje z části naše mikrobiota. Jenže pacienti s inzulinovou rezistencí mají také často problém s propustným střevem a je tedy jen překvapivé, že lékaři nedoporučují těmto pacientům začít s ozdravěním mikrobioty, aby i léky na samotnou cukrovku byly účinnější. Co by však histaminika mohlo zaujmout, tak metformin krom svých skvělých účinků dokáže zkomplikovat život právě histaminikům, jelikož snižuje vstřebávání histaminu a serotoninu přes specifické transportéry, dochází tedy k jejich hromadění ve střevě (a jak víte, stačí o kus dál více propustné střevo a máte na problém s histaminem zaděláno), navíc metformin blokuje enzym DAO a ten pak nemůže takto nahromaděny histamin odbourat. K tomu ještě samotná inhibice vstřebávání serotoninu může u části lidí vést ke vzniku gastrointestinálních symptomů a celkově tak užívání metforminu může u části pacientů mimikovat HIT.
Samozřejmě každý má dnes možnost nastudovat si, které suplementy nebo potraviny pomáhají bojovat proti inzulinové rezistenci a celkově zánětlivému stavu těla. Stačí se logicky zamyslet a zjistíte, že rafinovaný cukr je popisován jako zánětlivý spouštěč a je tedy rozumné jej redukovat, jak jen to půjde. Většina receptů, co jsem viděla, používá extrémní množství cukru bez jakéhokoli důvodu. Ano, recepty se takto možná pekly dříve, ale pouze jako sváteční, o jídlo se rozdělilo často větší množství členů rodiny. Prostě na množství záleží. Stejně tak je dobré se podívat na diety napodobující hladovění nebo částečné kalorické restrikce, které se ukazují jako užitečné při řešení inzulinové rezistence a snižování rizika jejich vzniku. Naše tělo občas prostě potřebuje hladovět, aby bylo zdravější. Období půstu tedy nemusí být nábožensky podmíněné, ale měl by jej zvážit každý, kdo se stará o své zdraví.
Obezita vede k zánětu
Už nějaký ten pátek se diskutuje, že skutečná příčina problémů s histaminem nemusí vycházet úplně tak z potravin a odbourávání histaminu z jídla, ale především ze zvýšené propustnosti střeva a případně zánětlivých procesů, které vedou ke zvýšenému uvolňování histaminu v těle. A pak se také zjišťuje, že u spousty pacientů se překrývá se SIBO, tedy přerůstáním bakterií do tenkého střeva. To se zdá být poměrně na vzestupu a jelikož se jedná o patologický jev, může být provázen celou řádkou komplikací včetně HIT. Některé bakterie totiž mají schopnost produkovat biogenní aminy, když k tomu přidáme zvýšenou propustnost, pak se nám zdroj histaminu přesouvá jinam a nízkohistaminová dieta jej nevyřeší. No a teď k samotné obezitě. Ta je jednak spojená se zánětem v těle, a jednak bylo nově ukázáno, že zvyšuje riziko vzniku SIBO, což pak pravděpodobně může mimikovat nebo způsobovat sníženou toleranci histaminu. Zajímavé je, že právě SIBO se může prezentovat jako dočasná intolerance laktózy či sorbitolu a bohužel je tedy možné, že spousta pacientů, kteří jsou diagnostikování s laktózovou intolerancí, mají ve skutečnosti SIBO, a tedy vynechání pouze laktózy ze stravy nepomáhá ke zmírnění symptomů (mylně zaměňovaných za HIT). Tak jako tak, obezita zvyšuje pravděpodobnost zánětu a snížené tolerance k histaminu, a vaším cílem by tedy mělo být dostat se na zdravou váhu.
Léky na vysoký tlak mohou uvolňovat histamin
Stejně tak když se podíváte do základního seznamu, které léky by se neměly užívat při HIT, najdete tam hned několik léků určených na léčbu vysokého krevního tlaku. Zatímco existují nemoci, kde je léčba vysokého krevního tlaku bez diskuze, spoustě případů se dá zabránit změnou životního stylu či přírodní léčbou. Vysoký krevní tlak totiž může pramenit z nezdravého životního stylu, nevhodné diety či třeba nedostatku pohybu. Ale i v případě, že vysoký tlak pochází z jiných příčin, je potřeba výběr léků diskutovat s lékařem, zvláště v případě, že se jedná o trvalou léčbu a vy začínáte mít příznaky problémů s vysokou hladinou histaminu.
Léčba deprese jako zdroj histaminu
Budete se asi divit, ale i deprese se občas považuje za civilizační chorobu. Ono když se zamyslíme, není se čemu divit. Krom toho, že je na nás často vyvíjen tlak a dostáváme se do stresu, abychom vše zvládli, naše výživa a strava obecně přispívá k poškození střevní mikrobioty a spojení střevo-mozek už bylo mnohokrát potvrzeno. Dostáváme se tedy do začarovaného kruhu, kde nefunkční mikrobiota ovlivňuje naši náladu a produkci důležitých molekul obecně, což samo o sobě může nahrávat HIT, tak spousta léků není úplně ve shodě s metabolismem histaminu. Ať už se jedná o samotné MAO inhibitory, tedy přímý zásah do metabolismu biogenních aminů, který následně ovlivní i metabolismus histaminu, tak některé jiné léky mohou dráždit žírné buňky.
A zase ten věčný stres
Stres je takové už opakované slovo a lidé to neradi slyší, protože na stres se dá hodit spousta věcí. Ona je pravda, že se opravdu na stres dá upsat spoustu věcí, a to včetně vaší HIT nebo obecně snížené tolerance histaminu. Stres totiž spouští v našem těle pochody, které vedou k uvolňování histaminu. Stejně tak je často provázen symptomy jako nespavost, což opět vede k zánětům, či třeba pálení žáhy, na které jsou šmahem předepisovány inhibitory protonové pumpy. Co naplat, nové a nové studie poukazují na závažné vedlejší účinky užívání těchto léků a jedním z nich může být třeba i SIBO, o kterém jste si již výše mohli přečíst, jak souvisí s HIT a produkcí histaminu.
Léčba štítné žlázy může mimikovat histaminovou intoleranci
A zase ty léky. Vypadá to, že i když na něco máme lék, jeho chronické užívání pak může mít za následek další problémy. Už jsem v jednom svém předchozím článku psala o tom, že léky používané při snížené funkci štítné žlázy mohou degranulovat žírné buňky a vést k uvolňování histaminu. Nová studie také ukázala, že levothyroxin může přispívat také ke vzniku SIBO a o tom už jste si zase mohli tak trochu přečíst výše. Zajímavé je, že se nejdříve myslelo, že za SIBO může právě snížená funkce štítné žlázy (pravděpodobně v důsledku snížené mobility střeva), ale nakonec se ukázalo, že terapie levothyroxinem je mnohem silnější prediktor vzniku SIBO. Takže pokud se léčíte se štítnou žlázou, je určitě k zamyšlení, jak pracovat na svém střevě a žírných buňkách.
A SPOON OF HISTAMINE 