Druhé kolo s dietou napodobující hladovění aneb „oops, I did it again“

Na začátku jsem zvažovala, jestli psát i o další zkušenosti (první kolo den po dni ZDE), jelikož nikdo se nechce moc opakovat, ale na základě vašich ohlasů jsem se rozhodla to zase tak nějak hodit na papír blog. Tentokrát jsem se rozhodla, že se budu držet předchozí zkušenosti a založím druhé kolo na polévkách a hodně práce (abych nemyslela na jídlo). Počasí se nám přece jen už trochu překulilo do chladnějšího, a tak se člověk polévkou aspoň i zahřeje, nemá pocit, že by se zase až tolik ochuzoval, ale zároveň se může vlézt do požadovaného limitu kalorií. Přiznám se, že tentokrát jsem neměla poměr vyladěný tiptop, tedy trochu více tuků na úkor proteinu, ale zkusit se má vše a uvidím, co to s tělem udělá. Co je to FMD nebo-li dieta napodobující hladovění a její výhody si načtěte ZDE.

Před tím, než jsem se do FM(like)D vol.2 (tedy v překladu „něco jako dieta napodobující hladovění“, protože to není úplně FMD testovaná se specifickými surovinami) pustila, říkala jsem si, že to bude stejné a o čem tedy budu psát. Ale ono ne. Druhé kolo diety bylo úplně jiné, hlavně pocitově. Fyzicky jsem si naopak připadala více stabilní, asi tím, že jsem byla v jednom kole v práci a nebyl čas na jídlo myslet. Jelikož člověk už ví, do čeho jde, nemá vlastně vůbec strach, že by trpěl hlady. Já se musím přiznat, že jsem si týden před plánovaným FMD užila „vzplanutí“ autoimunitní choroby jako následek infekce, pár dní jsem tedy moc nejedla a žaludek byl opravdu jak na vodě. Prakticky jsem celou dobu jela přerušované hladovění, takže o to lehčeji se mi tentokrát přecházelo na FMD. Pokud máte z FMD strach, tak prostě začněte ubírat na porcích už o něco dříve, pak to nebude takový šok. Jinak k mému překvapení, ztracená kila v rámci prvního FMD se ani po měsíci nevrátila zpět a tedy rozhodně se nejednalo o vodu a dost pravděpodobně to nebyly ani svaly. Proto tak nějak věřím, že i ostatní tvrzení o pozitivním efektu jsou pravdivé.

Takže pojďme na to pěkně od začátku. Pokud budete sestavovat jídelníček sami, ať už na základě původní Prolon diety nebo receptů kolujících na internetu, je dobré využít nějaký systém počítání. Já mám ráda cronometer, který vám často doporučuji i mimo FMD, jelikož krom makronutrientů vám odhadne také příjem mikronutrientů a rychle zjistíte, zda dlouhodobě něco nepodceňujete. Do cronometeru můžete naházet jednotlivé suroviny a pak si už jen hrát s poměry a přímo sledovat, jak se vám mění nejen celkově obsah makronutrientů, ale zda to splňuje i požadavky na FMD. Prostě si tam jen tak cvakáte a hrajete hru o nejlepší možný jídelníček. Občas něco přidáte, někde uberete, některé suroviny nenajdete, ale celkově je to taková hra s čísly. Jak jsem se zmínila, rozhodla jsem se toto kolo založit na polévkách, protože polévky miluji. Na druhou stranu nutno říct, že ke konci jsem je už tak moc nemilovala. No dobrá, možná od poloviny už jsem tak nemilovala. Ono dát si polévku dobrovolně, ale jinak mít něco dalšího na kousání, je rozdíl, než ji jíst 2x denně a tím končit. Abych si usnadnila práci nejen s vařením, ale hlavně odvažováním (či případným vyhazováním) potravin, měla jsem vždy dva dny na stejném základu. Využila jsem sezonu, tedy dýně, batáty, cuketa a mrkev. Člověk nesmí zapomenout, že vše včetně cibule, bylinek a česneku se započítává. A samozřejmě přidat nějaký ten tuk, tedy většina mých polévek měla ocas kokosového mléka. No hold nic není dokonalé. Nezapomeňte pořádně solit, jelikož sůl se všude na FMD omílá, je prostě potřeba pro správné fungování.

A nezapomeňte, že i některé doplňky se musí započítat do celkové příjmu živin. Ano, dobrovolně se přiznávám, že pro maximalizaci efektu ráda využiji i suplementy. Určitě nemusíte využít ty, co já, ale třeba vás to nějakým směrem inspiruje. Původní dieta používá alganový olej jako zdroj omega-3, já jsem sáhla po tom, co jsem měla doma, tedy Life Extension Super Omega-3 (enteric coated for sensitive stomach), užívala jsem 2.-5.den. Některé návody říkají, že stačí postavit dietu na zeleném drinku a avokádech, ale tak odvážná zatím nejsem. Jelikož mám ale Amazing Grass (Green Superfood Antioxidant) doma, zařadila jsem dvě dávky pro dodání živin v jejich původní podobě. Ale i tak taková dávka nepokryje denní příjem mikronutrientů, obden jsem tedy přidala Oxylent 5-in-1 multivitamin supplement drink, který má vitamíny v jejich aktivní formě a objednala jsem jej specificky pro FMD dietu. Při prvním FMD jsem vyřadila probiotika, při tomto jsem se rozhodla pokračovat v jejich užívání. Když jsem u těch suplementů, první den jsem využila také Lifefood Raw protein (fruit) pro sestavení jídelníčku. Jistě by šlo vytknout, že to půjde i bez něj, ale proč si aspoň trochu nezjednodušit život. Když už jsem u těch typů, musím se přiznat, že každý den pro mě bylo potěšení dát si svých 5-7 oliv (po tom, co jsem prakticky pár let olivy nejedla), které nejen skvěle doplní makronutrienty, ale hlavně jsou plná antioxidantů a působí také jako antihistaminikum. Samozřejmě ale záleží na kvalitě a ráda bych vám dala tip na černé olivy v olivovém oleji nebo pak konfitované černé olivy, jsou totiž naloženy v kvalitním olivovém oleji, ve skle a fakt si na nich smlsnete (i mimo FMD, od stejné firmy je chuťově výborný i olivový olej).

Co se týče pitného režimu, první den člověk nemá nějak pocit, že by potřeboval pít více, druhý den si tělo už řekne. Doporučuji přidat mátový čaj z čerstvé máty, tedy jen zalít lístky horkou vodou (žádný med nebo citron!), případně pořídit nějaký bio bylinný čaj pro podporu trávení nebo celkově těla. Teplý čaj vás zahřeje, odvede pozornost od jídla a ten mátový ještě osvěží dech. Dobře, asi bych tomu neměla říkat čaj, ale spíš takový výluh, ale účel to splní tak jako tak.

První den jsem vlastně zjistila, že není moc velký rozdíl mezi tím, co jsem byla schopná sníst předchozí týden, a co mě ten den čeká. Největší blaho byla domácí „ořechová“ tyčinka, která samozřejmě byla moc malá. Pak už jen protein, polévky, olivy, vlastně úplné hody. Druhý den byl také ještě fajn, jelikož mě čekaly dvě svačinky a jednou z nich byly makadamové oříšky. Člověk si v tu chvíli uvědomí, jak malé množství potraviny stačí k pokrytí určitého množství kalorií a že normálně se opravdu lidé dost přecpávají. Celkově mi zase chybělo ono uzobávání, třeba když vařím, dát si plátek mrkve do pusy. Myslím, že na fialová popcornová zrna na mém stole jsem vrhala neuvěřitelně zamilované pohledy a vědomím, že naše láska je zakázaná. Prostě pojďme si to říct na rovinu – ty chutě jsou peklo. Ne hlad, ne žízeň, ne cokoliv jiného, ale pouhé sprosté lidské chutě, které vysílá potvora mozek. Cíl tohoto FMD byl jednoznačně spát více, tedy alespoň 8 hodin. Jeden den se mi povede dokonce 9!!!! Jakože to tedy jde, ale jak to docílit v běžném životě, to zatím netuším.

Třetí den nastává zlom. Vychází mi to jako nejdelší den v práci a já NAŠTĚSTÍ nemám vůbec čas. Na jednu stranu cítím fyzický pokles, na druhou stranu mám pocit, že mentálně to funguje fakt dobře a já jsem překvapena svými organizačními schopnostmi. Tento den tam mám sice zelený nápoj a dvě polévky, ale pouze jednu svačinku nebo dezertík v podobě pár kousků oliv v oleji, což člověku mentálně moc nepřidává. Jen díky tomu, že na další den je uvařeno, mám po příjezdu z práce aspoň chvilku na odpočinek. Uf. Také zažívám morální peklo. Jelikož se mi předchozí den makadamiové ořechy vysypaly do tašky, jeden jsem samozřejmě nenašla a vykoukl na mě z kabelky. Tak si představte, že takhle koukáte na ten jeden pohledný lákavý makadam a nemůžete jej strčit do pusy. No jak říkám, třetí den je morální peklo (a to mě prosím nechává klidnou cokoliv jiného). Každopádně první tři dny FMD jdou bez kávy. Pravda, občas ji nepiji týden i déle, v závislosti na tom, jak mi je nebo kde jsem, takže to vlastně není u mě žádný div, ale teď jsem za to na sebe hrdá.

Čtvrtý den začíná zjištěním, že jsem si zapomněla donést zelené drinky a tak prostě musím nahradit. Svou roli tedy opět dostává Lifefood protein, olivy a polévky se přesouvají do pozdního odpoledne. Ano, zní to děsivě a tak dostává šanci také jedna káva, čistý drip bez veškerých dochucovadel. A je taaaak dobrý. Taaaak dobrý. Rozbuší se mi srdce, což se mi normálně po kávě nestává. Jsem nabitá energií a když večer přijíždím domů, dostává prostor jóga. Ano, při FMD se nedoporučuje nijak extrémně cvičit, tak volím „jen“ pozornou nebo-li meditativní jógu, a na závěr přidám nějaké to protahování fascií. Cítím se napumpovaně a říkám si, že ráno vstanu a budu cvičit něco trochu více náročného. Ale co si budeme povídat, sliby chyby, že jo. Pravda je, že mám nějakou potřebu nakrmit se aspoň psychicky, když už nemůžu nic. Stále koukám toužebně po arašídech, těším se na kávu s mlékem a přemýšlím, co si dám 6. den po skončení FMD. Ty jo, už jen jeden den a je to zase za mnou, je neuvěřitelné, jak rychle to utíká. Takže ale zpátky k té psychické krmi. Mám touhu cvičit jógu, meditovat a číst si hlubší články. Asi nějaké prozření nebo konečně mentální zklidnění, které se mi tak dlouho vyhýbalo, protože se toho prostě moc děje. Mám pocit, že jsem nejvděčnější na světě za všechny lidi, které mám kolem sebe, za milující rodinu i za ty dary, které v životě mám, i když mi pořád pod nohami přistávají nějaké klacky.

Vedlejší efekt mé druhé FM(like)D je zajímavý. Tentokrát se cítím krásnější, přestože bojuji s kožními projevy své nemoci. Necítím se lehčí, ale jsem. Cítím se výkonnější, což bohužel může skončit špatně, protože se zase budu přepínat. A vlastně se opět cítím tak nějak šťastnější, což je super, protože to přesně před operací potřebuji. Už teď začínám být natěšená, jaké bude 3. FMD. Mám totiž v plánu dokončit minimálně všechna 3 kola, abych viděla, jaký to mělo vliv na imunitu a celkový stav před zimou. Jen kdyby mi to nekomplikovalo to vzplanutí, to se pak těžko něco hodnotí. Každopádně na pátý den se těším, čeká mě čerstvá polívečka, olivy i makadamie. Jak málo stačí k radosti. Jsem na sebe opět hrdá, protože 5. den se blíží a já jsem to zvládla.

Poslední den už mi ani nepřijde, že je ten režim prostě jiný. Člověku stačí jen pár dní a tak nějak přepne. Projíždím si recepty a nechává mě to klidnou z pohledu hladu, tudíž mám pocit, že je to opravdu vše jen v hlavě. Britská společnost psychologie nedávno komentovala proběhlou studii, kde právě testovali teorii „jsi to, co si myslíš, že jíš“. Skupině dobrovolníků naservírovali dvakrát snídani, úplně stejnou, jen jednou jim tvrdili, že je tam méně vajíček a podruhé, že je tam více. Dobrovolníci pak ten den, kdy jim bylo tvrzeno, že měli jen malou snídani, měli dříve hlad a celkově zkonzumovali více kalorií během dne, než když jim řekli, že měli větší snídani. Fakt je ten, že se množství jídla nezměnilo, jen vnímání dané osoby. Takže pokud si na FMD řeknete, že máte spoustu jídla, pokud si nad plnou miskou polévky řeknete, že toho je tolik, že to ani nemůžete sníst, věřte mi, že pocit hladu tak rychle nepřijde. Je úplně boží takto sledovat, jak si s námi mozek hraje a co vše vlastně dokáže. Stále více si uvědomuji, v jakém blahobytu žijeme a že prakticky neustálé přejídání nám neumožňuje vnímat spoustu věcí, ať už je to právě ta manipulace podvědomím nebo mentální hlad.

Co se týče jídla, vlastně mi nic nechybí a nemám hlad, ale i tak se těším, že si druhý den dám kávu s mlékem a možná něco k snídani. Ne pro to jídlo, ale pro ten rituál. Pro to setkání. Pro to potěšení. Ze zvyku. Uvědomuji si, že jíme automaticky a to, co si myslíme, že nám chutná, ale vlastně samotnou hodnotu jídla nijak nevnímáme. Nedokážeme zhodnotit, zda nás jídlo živí nebo uspokojuje a zda si jej vybíráme z toho správného důvodu. Je nám jedno, jakou energii jídlo vysílá, hlavně že se nacpem a utlumíme „potřebu“. Pardon, možná jsem moc filozofická, asi z toho nedostatku jídla. Takže to zkrátím. Po druhém kole FM(like)D jsem ještě více přesvědčena, že to má smysl, že je to pro naše tělo prospěšné a že má smysl věnovat to úsilí k sestavení speciáního jídelníčku nebo si připlatit za suplementy a dát tělu to, co potřebuje na regeneraci. Ano, mentálně to může být těžší, ale na druhou stranu, co víc je než zvítězit sám na sebou a dokázat si, že můžu….cokoliv?