Když už jsem na svých stránkách sdílela zkušenost s jinými leteckými společnostmi, byla by ostuda se nepodělit ani o novou zkušenost, tentokrát se Swiss Airlines. Pokud tedy musíte cestovat s bezlepkovou dietou, pojďte se podívat, co vás může čekat. Pokud máte nově diagnostikovanou histaminovou intoleranci či poruchu aktivace žírných buněk, pak stále zbývá pouze jediné, a to vzít si na palubu vlastní jídlo. Dlouhé lety se dají krásně přežít na menších svačinkách a najíst se můžete po příletu. Je to prostě bezpečnější a nelze předpokládat, že se o vás s jednotlivými intolerancemi někdo postará. Přestože se společnosti dnes snaží jídlo brát čerstvé a je uloženo v chladu, pořád berte v potaz, že se jedná o zpracované jídlo a často se s vámi o složení nepodělí. Lidé si často myslí, že není povoleno mít na palubu vlastní jídlo, což však není pravda, pokud se nejedná o tekutiny. Tedy napečené a suché pokrmy (třeba rýže se zeleninou) jsou naprosto v pohodě a můžete se tak najíst bezpečně. Ono vlastně ani trochu toho hladovění člověku neuškodí, jelikož létání může být sám o sobě stres pro tělo.
Ale teď už k tomu, co můžete čekat na palubě. V první řadě bych zmínila, že servis při letu z Evropy směr USA byl naprosto jiný než servis na zpáteční cestě, hlavně co se kvality a množství jídla týče. Nemusím snad ani zmiňovat, že servis z Evropy tam byl mnohem lepší a rozmanitější. Prvním jídlem byl něco jako oběd, takže jsem dostala tác s hlavním jídlem, což byla rýže s kuřecím masem a brokolicí. Nemůžu říct, jaké to bylo, vyjedla jsem brokolice (ve snaze oklepat omáčku). Byl k tou malý salátek, který na rozdíl od některých společností, byl čerstvý a chutný (zálivka na něj byla olivový olej s balzamikem, žádná chemie, ale nechutnala jsem). K tomu byla bezlepková houska, margarín a kousek pevného sýru, jako zákusek čokoládový muffin od stejné společnosti. Housku jsem ochutnala, byla sice tužší, ale na bezlepkové pečivo ještě dobrá, muffin jsem jedla až po příletu doma na druhý den a nebyla to žádná výhra, ale nebyl úplně špatný (řekla bych, že běžný konzument by si pochutnal, na prvním místě ve složení byl cukr a olej, takže není divu, že mi to moc nejelo).
Během letu pak donesli ještě zmrzlinu, Movenpick vanilkovou, kterou jsem teda zbaštila, protože je výborná.
Následovala nějaká svačinka, což byla ona bezlepková houska namazaná máslem a s nějakou šunkou, tak to jsem tedy nejedla, ale pro klasického bezlepkáře asi OK.
A nakonec ještě byla nad ránem něco jako snídaně/svačina (v místě příletu to byla svačina), což bylo jablíčko a zase ten muffin (který je ještě pořád v USA v mrazáku:)). V průběhu letu bylo v prostoru u záchodů k dispozici nějaké sušenky a koláčky pro normální lidi, ale byla tam také čerstvá jablíčka. Takže jsem se spíše nakrmila jablíčky, zapila to spoustou vody a byla spokojená. Mimochodem do kávy mají normální mléko a žádný umělý kapucínky.
Na cestě zpět jsme také začínali hlavním jídlem/večeří, kde tedy musím ocenit, že byla opět zelenina poměrně čerstvá, ale už „zálivka“ byla samá chemie. Jako jídlo byla rýže, dušená zelenina a maso, které bylo nakrájeno na kostky. Už na první pohled vypadalo vysušeně a tedy nic, co bych chtěla jíst, ani kdybych takové věci jedla. Na druhou stranu zelenina s trochou soli nebyla špatná. Sice jsem dostala zase nějaký nechutný margarin, ale tentokrát chybělo jakékoli bezlepkové pečivo nebo aspoň krekr, kam by se dalo máslo nanést, stejně tak oproti normálnímu jídlo z nějakého důvodu chyběl sýr. Tentokrát oceňuji dezert, což byla mistička čerstvých malin a borůvek, na tom jsem si opravdu moc pochutnala. Ještě byl menší balíček (14g) sušeného ovoce, ale bylo v cukru a ve slunečnicovém oleji. Navíc byla ještě bezlepková sušenka, kterou jsem si schovala, ale firmu Lucy´s mám docela ráda, mají docela fajn složení a sušenku jsou obvykle křupavé (19 g). Vtipné bylo, že tentokrát žádná šance na mléko, ale v balíčku byl nějaký hnusný „creamer“, tedy bezmléčný kapucínek.
No a pak už do rána nebylo nic krom toho, že tedy opět nahodili uprostřed letadla nějaké sušenky, které jsou samozřejmě s lepkem a když nejste dost rychlý, tak je stejně hned vše pryč. Osobně jsem se pak byla zeptat, jestli by neměli nějaké jablko, tak tedy letuška vytáhla pár jablek a dala je v plac (takže také byly rychle pryč). No a pak tedy až po nějakých 7 hodinách letu byla „snídaně“, která v podobě bezlepkové varianty představovala mističku zavařeného ovoce, džus, máslo a marmeládu, hnusný creamer do kafe a onu 19g sušenky. No a to bylo vše. Jelikož normální snídaně obsahovala řecký jogurt, máslo, sýr, marmeládu, džus, housku a croissant, tak jsem se zeptala letušáka, jestli vážně něco nechybí, protože nevím, na co si jako mám namazat ten margarín a marmeládu (což bych stejně neudělala), tak řekl, že to je vše, co dostali. Když pak koukl na ten talíř, tak sám pokýval hlavou, že toho asi není moc k snědku (a to jsem vynechala to, že mističku s ovocem fakt jíst nebudu a pomerančový džus si také nedám, takže vlastně zbývá sušenka, což mi na snídani nepřijde úplně košer). Někde se prostě stala chyba. Tak jsem jej poprosila, jestli bych mohla dostat aspoň jednu malou Swiss čokoládku a tak mi ochotně nabídl, že mi přinese ještě jablko. Jako OK, uznávám, že dělat bezlepkový catering je opruz, ale nechápu, jak je možné, že stejná společnost zajistí perfektní servis v jednom směru a ve druhém není schopna zajistit kvalitního dodavatele? Celkově mám pocit, že i kvalita zvolených produktů se v obou směrech liší, což je smutné, protože zrovna Kalifornie nabízí neuvěřitelné možnosti.
V závěru bych ale shrnula, že je Swiss Air solidní společnost, na dotaz reagují velmi rychle i v češtině, posádka byla velmi milá (trochu jsem se bála, že jestli se bude letušák ještě více usmívat, vypadnou mu zuby), jen na ty přestupy v Zurichu bych doporučila více času, protože takhle jsem prakticky přebíhala. Jak sami vidíte, histaminik se moc nenají a bezlepkář zřejmě jen v rámci možností. Plyne z toho tedy to, že je lepší si vzít vlastní jídlo. Já osobně bych uvítala, kdyby společnosti zavedli možnost letět bez jídla na palubě a o danou částku zlevnili letenku, protože takto si nemocný člověk stejně musí vzít vlastní jídlo, ale v ceně letenky se to neukáže. A jaké jsou vaše zkušenosti?
A SPOON OF HISTAMINE 