Pokud sledujete moje stránky, jistě víte, že jsem docela fanda do přírodních antihistaminik. Celkově jsem fascinovaná tím, co v přírodě všechno nalezneme. A když už jsem vás informovala o quercetinu, nesmím vás ochudit ani o luteolin. Pravda je, že quercetin byl v poslední době trochu více slavný, ale luteolin se tváří stejně úžasně a určitě byste o něm měli vědět.
Luteolin – zázračný flavonoid?
Luteolin patří do skupiny flavonoidů, což jsou polyfenolické látky, které nalézáme v přírodě (jako sekundární metabolity). Luteolin si své místo našel i v české literatuře a o jeho výskytu, metabolismu i léčebných účincích si můžete přečíst v tomto referátu. Podle autorů má samotný luteolin protirakovinný, protizánětlivý, antioxidační, kardioprotektivní, antimikrobiální i antidepresivní účinky. Není to skvělé? Je poměrně málo toxický a ani ve vysokých dávkách nemá mutagenní účinky (což je prý např. riziko vysokých dávek quercetinu). Trochu nejasná je jeho role v endokrinním systému, kdy jedna studie popsala estrogenní aktivitu a druhá ji zase vyvrátila (shrnuto zde). Takže to platí asi jako se vším – nic se nemá přehánět a nepřekračovat doporučované množství.
Kde jej najdeme?
Mezi zdroje luteolinu patří nejen jedlé rostliny, ale také řada okrasných rostlin. Z těch jedlých, což vás bude asi zajímat více, jsou dobrými zdroji mrkev, paprika, celer, olivový olej, peprmint, tymián, rozmarýn, oregáno, salát, listy perilly, granátové jablko, artyčoky, kakao, čaj roiboos, pohankové výhonky, vodnice či okurka. Najdeme jej také v citrónu, řepě, kapustičkách, zelí, květáku, pažitce, fenyklu, křenu, kedlubně, petrželi, špenátu či zeleném čaji.
Luteolin v boji s histaminem
Luteolin upoutal mou pozornost již několikrát, jelikož o něm mluví i Dr. Theoharides, kterého považuji za odborníka v oblasti žírných buněk, podobně jako quercetin byl týmem navržen do několika potravinových doplňků, které mají mimo jiné cílit i zánět a žírné buňky. Jeho práci si vychvaluje i britská bloggerka The Low Histamine Chef a po retreatu prozradili, že využití luteolinu v krému bude zřejmě velmi prospěšné pro ty, kdo trpí kožními problémy v důsledku histaminu a poruch aktivace žírných buněk. Není se čemu divit, studie z roku 2014 poukázala na protisvědivé a protizánětlivé účinky lutelionu izolovaného z listů perilly. Luteolin nejen potlačil sekreci zánětlivých cytokinů ze stimulovaných žírných buněk, ale také významně snížil množství histaminu a dalších podstatných zánětlivých molekul (leukotrieny, prostaglandin D2) uvolněných ze žírných buněk po jejich stimulaci, a zvířata se tedy mnohem méně škrábala. Tato studie potvrdila, že luteolin zabraňuje uvolňování histaminu ze žírných buněk při alergické reakci. V roce 2013 vyšel také souhrnný článek, kde se zabývají pozitivním vlivem luteolinu na žírné buňky. V jedné studii poukázali na vliv žírných buněk na další buňky a jejich spojitost s autoimunitních nemocech, přičemž právě luteolin dokáže této interakci zabránit (a právě proto může hrát významnou roli při autoimunitních nemocech). Pravděpodobně i inhibiční účinky luteolinu na žírné buňky předurčují luteolin pro terapii roztroušené sklerózy (luteolin je účinný ve snižování neurozánětů). Roli v neurozánětech a roli luteolinu v léčbě „brain fog“, tedy zamlženého mozku, diskutují také v další souhrnné studii, podle jejichž závěru může lipozomální luteolin (v olivovém extraktu) zlepšit pozornost u autistických pacientů (potvrzeno v klinické studii s kombinací quercetinu a luteolinu) a odstanit zamlžený mozek u pacientů s mastocytózou (histamin z žírných buněk zvyšuje zánět v mozku, jehož výsledkem je brain fog). Ještě bych dodala, že luteolin působí i na zánět přímo ve střevě, což většinu histaminiků jistě potěší.
Kde sehnat?
S luteolinem to zatím není moc jednoduché a není příliš rozšířený, takže nejlepší zdroj bude stále v potravinách. Případně se prodává přírodní koncentrovaný zdroj flavonoidů včetně luteolinu a quercetinu a naleznete jej třeba zde. Přímo luteolin prodává třeba Swanson. Mezi preparáty s obsahem luteolinu, kadidlovníku a L. acidophilus jakožto možný boj proti alergiím patří preparát od Nutricology. A pak samozřejmě silná formulace od Dr. Theoharidese, specialistu na poruchy žírných buněk, Neuroprotek, který je kombinací luteolinu, kvercetinu a rutinu a byl testován i v klinických studiích (včetně dětských).
A SPOON OF HISTAMINE 
Luteolin je dlouho známý nebezpečný hormonální disruptor. Čtěte celé články, nejen nadpisy.
Bez negativních účinků se používají fisetin a myricetin. In tak tyto antioxidanty nedoporučuji, protože ony všechny patří mezi flavonoidy a katechiny (jako třeba EGCg) a využívají stejnou detoxikační dráhu, takže zaručeně nemohou výrazně zpomalit stárnutí.
Je zajímavé, že se luteolin dlohodobě testuje ve studiích bez těchto negativních účinků. Máte nějaké relevantní studie? Dr. Theoharides úspěšně testuje luteolin jako součást přípravku dokonce na léčbu zánětu i u poruch aktivace žírných buněk (včetně klinických testů na dětech) a tam by negativní dopad/hormonální nerovnováha byly hned dobře zmapovány (regulace hormonů a histaminu). Ani další studie nic takového neuváděly, takže je otázka, do jaké míry. Účinky na zpomalení stárnutí jsou vždy otázkou, zvláště dle toho, co člověk jako stárnutí chápe, zda markery na zdraví buněk, které to zlepšuje, nebo něco jiného. Celkově je ale jasné, že doplňky se musí užívat stejně rozumně jako léky a po stabilizaci přejít na to, co nám dává strava, a tam asi nebudeme přemýšlet, zda je jablko disruptor nebo zda neobsahuje moc antioxidantů. Pokud je člověk zdraví, brát nemusí nic, když je nemocný, hledá především to, co pomáhá na daný problém, aby jej uspokojivě vyřešil;).
Já už tady počtvrté dávám tu odpověď, a a nikdy se neobjeví
Endocrine disrupting activities of the flavonoid nutraceuticals luteolin and quercetin
Problém je, že to je jedna studie dělaná pouze na buněčné linie a vůbec ne ani u zvířat, tudíž nelze soudit ani ohledně komentrací a už vůbec nelze brát v potaz, co se děje metabolicky v těle;(. Oproti tomu klinických studií bez vedlejších účinků bylo provedeno několik a je tedt určitě lepší vyhodnocovat na základě takové studie než na studii na rakovinné linii, která sama o sobě vůbec nereflektuje zdravý metabolismus. Tedy mít rakovinu danného typu, tak zvážím, jakou koncentraci chci užívat, ale bez toho vyhodnotit komcentraci (nehledě na to, že pro takové účely bylo jako rozpouštědlo použito DMSO, přitom víme, že rozpustnost ve vodě a flushing je úplně jiný než v případě vodného roztoku, samozřejmě je pak často nižší i účinnost).
Zkoušel jsem vaporizovat mateřídoušku a ono to funguje! Mám teď mnohem menší problémy s histaminem..článek je zajímavý
Zajímavý přístup. Esenciální olej?
Ne, to by byla inhalace-aromaterapie. Přímo ze sušené bylinky z lékárny. Má to trochu „grády“ a byl jsem jemně „ovlivněn“, ale paráda. Umí to perfektně zahnat divný pocit v mozku (receptory-mozková mlha atd.) Nevím, jak to lépe popsat.
V článku píšete o perile. Kamarádka mi nějakou vypěstovala u sebe na zahradě, bylo jí ale málo. Občas používám i perilový olej. .Obecně ale nevím, jak se k perile dostat. Jak ji sháníte? r
Já listy ani olej nezkoušela, přestože se doporučuje na léčbu alergií. Když uvádím všemožné zdroje, tak hlavně proto, aby si lidé mohli vybrat, ale určitě nezkouším všechny. Ale listy perilly jsem viděla ve vietnamské tržnici, viděla jsem i semínka, ale ještě se k nim nedostala:).
Dobrý den, perila se dá velmi snadno pěstovat doma v květináči. Čím více se stříhá, tím více košatí. Na jaře bývají sazeničky k dostání v zahradnictví, kde prodávají bylinky. ( Snad nevadí, že jsem se vložila do diskuze… 🙂 ).
Štěpánka
A nebo koupit přímo semínka. Například zde http://www.jikl.cz/-zajimavosti-/3618-perila-krovita.html
Koupila jsem tam i bazalku posvátnou.
Pěkný den!
Zkoušela jsem jí pěstovat v truhlíku v bytě, ale moc se jí nedařilo. Vyrostla mi více jen jedna rostlina, kterou jsem neměla srdce orvat a jen jsem jí pozorovala. Vykvetla a pak začala zasychat. Teď jsem jí ale hbitě ostříhala a počkám, co udělá. V jakých podmínkách ji pěstujete v květníku? Roste Vám v květníku i tulsi nebo ji máte venku? Díky!
O pěstování perily vím zprostředkovaně od paní, která jí pěstovala doma. Mě jí pěstovala mamka ve skleníku a tam rostla náramně. Myslím, že má ráda bohatou zálivku. Tulsí jsem pěstovala doma v květináči. ( Té se zase venku moc nedařilo. ) měla jsem z ní radost, protože rostla od června až do ledna. Pak na ní vlezl nějaký brouk. Ale po celou tu dobu jsem z ní každý den uštipovala a pila čerstvý čaj. Nasela jsem hodně semínek do jednoho květináče a byl z ní takový krásný bochánek. Myslím, že mě zachránila od psychofarmak, protože po ní mám úžasně kvalitní spánek, ačkoliv jí piju ráno.
Š.
Děkuju za tip. Dost špatně (někdy děsně špatně) spím, takže to stojí za vyzkoušejí. Kdysi jsem si z tulsí kupila čaj, ale myslím, že účinky žádné neměl. Nechci brát žádné prášky na spaní, takže bývám opakovaně nemocná/mám v těle záněty jen vyčerpanosti, protože jsem se dlouho nevyslapa.
Tak to zkuste. Tulsi je adaptogen ( zlepšuje přizpůsobivost stresu ) a ovlivňuje i spoustu dalších tělesných funkcí. Na těchto stránkách o ní Kašulka také píše. Asi se dá pít i vícekrát denně. Ale mě opravdu stačilo ráno, asi půlitráček k snídani. Zabralo to ale až po třech týdnech.
Mějte se fajn a ať je Vám lépe!
Š.
http://histaminovakasulka.com/2015/05/07/holy-basil-bazalka-posvatna-nejen-pro-zkroceni-histaminu/
Zkusím:)). Prozatím si znovu seženu hotový čaj a třeba tulsí budou mít i ve vietnamské tržnici – stejně se tam chystám pro kurkumu.