Slavíme 3. narozeniny (a recept na jeden slavnostní nepečený extrémně kokosový dortík)

Happy Birthday drahý blogu! Vůbec mi nedošlo, kolik času už zase uběhlo, až na mě vyskočilo ono informační okýnko, které jasně oznamovalo, že blog už se stává takovým velkým dítětem. Jaj, tak možná je na čase maličko rekapitulovat, protože blog za ta léta opravdu rostl. Blog je skvělý, protože na něm najdete vše, co jste si za ta léta zapsali. A když si přečtu článek k prvním narozeninám, nezbývá, než stále souhlasit:).

Ušli jsme spolu velmi dlouhou cestu a někdy to nebylo jednoduché. Blog je stále pouze mým koníčkem a nebudeme si lhát, moc lidí ono tlačítko na přispění na provoz blogu prostě nikdy nevyužije. Odborníci a profi blogeři se diví (hlavně ti zahraniční, kde jsou lidé zvyknutí platit za informace a služby), proč stále přidávám takové množství informací zdarma, když bych dané informace klidně mohla zpeněžit. Někdy musím dokonce koukat, jak lidé informace z mého blogu zneužívají, přivlastňují si recepty a nekontrolovatelně šíří ve zkomolené formě. Ale to je hold úděl moderní doby, lidstva a stále mám pocit, že založit blog stálo za to a našlo se i pár dobrých duší, díky kterým jsem se dostala k některé literatuře. Díky vám!

Když byl blog v plenkách, měl pár stovek svých příznivců (je mi jasné, že majoritní návštěvnost tvořili přátelé a rodina). Za poslední rok se docela slušně vyhoupl a samozřejmě mi dělá radost, když občas zaujme místo mezi nejčtenějšími wordpress blogy. Počet přátel a rodiny, kteří by mě sledovali, poklesl, zato přibyli lidé, kteří hledají pomoc. Největší radost mi dělá, když se vám uleví a děkujete za informace, které jste nalezli a které vám pomohly se zase pohnout o kousek dál.

A tak jsem se rozhodla, že narozeniny oslaví blog trochu zdravějším dortem, z mého pohledu cenově nákladnějším a tedy honosnějším. Navíc se tak nějak hodí k létu, protože čím dál častěji můžeme na různých akcích potkat pár lidí s mačetou, kteří mají za úkol otevřít pro vás lahodné mladé kokosy. Vy se pak osvěžíte skvělou minerály nacpanou kokosovou vodou, ale co s tím zbytkem? Rozhodně nevyhazovat. Pokud je uvnitř krásně bílá dužina, nechte si pak skořápku pootevřít a když nezdlabete ihned, můžete si doma připravit skvělý kokosový dezert.

Jsem ráda, že mi za ta léta povedlo potlačit některé mylné informace z nízkohistaminových seznamů, které nebyly založeny na nijak ověřených zdrojích. Věřím, že se časem rozklíčují i další potravin a že lidé nejen díky mému blogu začnou rozlišovat, že není intolerance jako intolerance a že jsme každý jiný, proto univerzální rady nefungují. Spousta z vás si začíná uvědomovat, že problém není ve specifickém jídle, ale v jeho kvalitě a v kvalitě životního stylu celkově. A když víme, proti čemu bojovat, půjde to snadněji! Takže doufám, že si na počest blogu půjdete uklohnit také něco dobrého, co vám vyčaruje úsměv na tváři!

Nepečený extrémně kokosový dortík

(kruhová forma 12 cm)

Krusta

• 100 g měkkých omytých sušených datlí
• 50 g sušené naklíčené pohanky
• 1 lžíce prášku z nepraženého kakaa (cca 5 g)
• 2 ploché lžíce kokosového oleje (10 g)
• špetka himalájské soli
• trocha vody na doladění konzistence

Krém

• 150 g čerstvé kokosové dužiny (z kokosáku, který vám někdo nařeže mačetou a vypijete z něj skvělou osvěžující vodu)
• 100 g předem namočených (2 hodiny) kešu
• 25 g kokosového oleje
• špetka soli
• špetka vanilky (pokud tolerujete)
• voda na doladění konzistence (ani nemusí být kokosová:))
• superfoods dle gusta, třeba trochu maca nebo indického ženšenu

Ingredience na korpus smícháme v sekáčku či robotu do jemné hmoty. Formu o průměru 12 cm vysteleme potravinovou fólií a vmačkáme do ní hmotu. Ideální je udělat menší přesah, aby vznikl „košíček“. Vložíme na 30 minut do lednice.

Ingredience na krém rozmixujeme na plné obrátky na hladký krém. Krém musí být hustý, ale dobře promíchatelný. Nalijeme (stěrkou pomůžeme) krém do připraveného „korpusu“. Dáme na pár hodin zamrazit. Před podáváním necháme alespoň 30 minut povolit v lednici a pár minut v teple. Dobrou chuť.