O víkendu se konal další z velmi zajímavých food festivalů, tedy přehlídek různých pokrmů. Tentokrát s názvem Exotic food, což vypovídá o všem. V Praze jsme měli možnost ochutnat exotické pokrmy z různých koutů světa, a také se pokochat multikulturním programem. Pokud vás zajímá, co se jí třeba v Ugandě, na Kypru, V Malajsii, Kongu, Mexiku, Jižní Korey, Turecku, Itálii, Chorvatsku, Francii a mnoho dalších zemí, pak zavítejte příští rok! Spousta návštěvníků byla samozřejmě cizinci žijící v Praze, ale češtinu jste občas také zaslechli. 
Než se vrhnu na samotné pokrmy, musím zmínit, že pořadatel měl snahu zařadit také několik workshopů (třeba příprava kávy s výbornou La Boheme kávou, výroba sushi, tvorba rolexu), pravidelně se na pódiu vyskytoval zástupce z některého stánku, aby představil nabídku dané země a vše bylo doplněno kulturním programem (jako třeba orientální indonéské tance, východoafrické bubnování či třeba abstraktní tanec).
Dlouho jsem přemýšlela, odkud začít, jestli brát recenzi stánek po stánku, ale nakonec jsem se rozhodla jít podle chutí a zážitků. Takže mezi prvními bych jistě zmínila stánek Indonésie, kde jsem si dala luxusní dhal kari s mango a zázvorem. Jedná se tedy o pokrm z čočky, který byl zahuštěn pouze zázvorem a nemusela jsem se bát o lepek. Vše doplněno basmati rýží (45 kč). Pokrm byl příjemně pálivý a dalo se k němu dokoupit také pár kukuřičných lupínků s Tika Masala kořením (5 kč balíček). Hned vedle nabízeli další pokrmy (salát s arašídovou omáškou, pastel), ale hlavně skvělou osvěžující limonádu s mátou a spoustou nastrouhané okurky. 
Určitě bych vyzvedla také stánek Ugandy spojený s Etiopií, kteří nabídli celou škálu pokrmů. Mohli jste ochutnat tradiční pokrm z fazolí, manioku a sladkých brambor nebo si dát třeba chapati s kořeněnými fazolemi. Tradiční africké sladkosti nebo také naprosto luxusní sladký jackfruit!!! K tomu jsem také ochutnala G-nuts, tedy domácí pražené arašídy. K tomu jste si mohli dát pravou etiopskou kávu či třeba indžáru, což je tenká placka z miličky habešské (tedy gluten free), kterou plnili různými náplněmi dle přání (vege, maso). 
Cestou k Uganda stánku jste mohli potkat spoustu dalších z Afrického kontinentu. V Africa Mama nabídli velmi zajímavé ryby a brambory (a špízy, které nevím, z čeho byly). A také palmové pivo. Na sladkost jste se mohli stavit v Kongo stánku, kde měli třeba i bezlepkovou kokosku (která velmi připomínala naši kokosku, ceny od 20 výše, či třeba 5 kč za karamelový bonbon). Zbytek ze sladkostí měl bohužel mouku, stejně jako sladké koule u protějšího stánku. Mezi tyto stánky se přimotal Island, který nabídl ochutnávku islandských sladkostí (80 kč za tácek) anebo sušené ryby. 
Pokud byste stále měli chuť na sladké, tak jednoznačně doporučuji asijskou specialitku vyrobenou ze sladké lepivé rýžové mouky, která je obalena v sezamu a osmažena. Vnitřek je prázdný, lépe řečeno vyplněný náplní, v tomto případě se jednalo o rýži a sóju, často se používá také fazolová pasta (1 ks větší hodně sytící koule za 40 Kč). K tomu jste si mohli dát vietnamský letní čas, což jsem pochopila je směs různých ingrediencí včetně želé a ovoce a kdoví čeho:)) U stejného stánku pak byla možnost ochutnat levandulovou limonádu (0,1 dl za 10 Kč).
Když se vrátíme spíše ke slaným pokrmů, můžeme se přesunout přímo do Jižní Ameriky. Zde nabízeli plněné taštičku (empanada) plněnou různými druhy masa (70 Kč). Tu jsem bohužel kvůli obsahu mouky neochutnala, ale prý mohla být trochu více kořeněná. Nabídli zde však také Sopa Paraguaya, což je v překladu přímo paragajská polévka. Jedná se však spíše o obdobu kukuřičného chleba. Pečená polévka se skládá z kukuřičné mouky, sýru, mléka a někdy syrovátky. Ze sladkých pochoutek nabízeli Flan, což je prý něco jako „panna cotta“, ale úplně jiné a lepší!
Teď už spíše v světem letem. Chorvati samozřejmě dovezli mořské potvůrky a nabídli třeba chobotnicový salát. Kdo by byl trochu více při zemi a nechtěl se pouštět do experimentů, mohl ochutnat něco z Oklahama barbeque, ať už BBQ sendvič nebo třeba plněné žampiony. Kdo by však chtěl zavítat k další Jižní Americe, mohl ochutnat také tradiční pokrm z Peru nazvaný Papas Rellena. Jedná se o bramborové těsto, které je plněno v tomto případě kuřecím masem a usmažené. U stejného stánku jste si mohli dát třeba také placku ze smažených banánů. 
Milovníci evropské kuchyně si také přišli na své. Krom kyperských masových specialit jste mohli spolknout nějakého toho šneka nebo třeba pořádnou dávku ústřic s vinnou omáčkou. U Turků jste si mohli dát pořádný kebab:). 
Pokud by vás příval toho jídla a sledování indonéských tanců unavili, mohli jste se osvěžit pořádnou kávou. Krom tradičních pressíček byla možnost ochutnat kávu z netradiční přípravy. Za 30 Kč jste si mohli dát skvělou překapávanou kávu. No a na závěr něco pro silné nátury:)) Jak jsem zmínila v příspěvku nahoře, na festivalu se připravovali také hmyzáci. Kdo nechtěl třeba smaženou kobylku, mohl zkouknout přípravu červíků a pak také ochutnat. My jsme zvolili tradičního na másle se solí, abychom si užili tu chuť. Nutno říct, že když prostě potlačíte předsudky, není na tom vůbec nic špatného:))) Nezapomínejte! Potrava budoucnosti!
A SPOON OF HISTAMINE 
One comment