Gluten Summit 6: Přednášky o GMO

Informace zde uvedené nejsou mé názory, nejsou ověřované, ale výpis informací ze setkání Gluten Summit.

Pojďme se podívat, co jsme se mohli dozvědět na gluten summitu o geneticky modifikovaných plodinách. Jeffrey Smith ve své přednášce vysvětlil rozdíly mezi geneticky modifikovanými organismy (GMO) a hybridizovanými potravinami, a také jak se pesticidy a další látky používané pro GMO dostávají i do našeho těla.

Ten, jenž bojuje proti GMO

Jeffrey Smith je spisovatelem, který se proslavil knihami o škodlivosti GMO potravin a jejich vlivu na naše zdraví. Jeho kniha „Seeds of Deception: Exposing Industry and Government Lies about the Safety of the Genetically Engineered Foods You’re Eating“ (ve zkratce kniha Semena podvodu aneb jak nám vláda lže o GMO, které jíme) byla první ze série, kde využívá nejen nadání na psaní příběhů, ale také své novinářské schopnosti. Podle mě je známější jeho kniha „Genetic Roulette: The Documented Health Risks of Genetically Engineered Foods“ (genetická ruleta: zdokumentovaná zdravotní rizika GMO), kde se opět zabývá nebezpečím, které plyne z pěstování a používání GMO potravin. Shrnuje 65 zdravotních nebezpečí a spojuje GMO s alergickými reakcemi, neplodností či poškozením orgánů.

Smith stál také za kampaní pro ukončení využívání geneticky modifikovaného hovězího růstového hormonu (rbGH, rbST) a ovlivnil tak první zákony USA regulující použití GMO. Přispívá do novin a časopisů jako The New York Times, Washington Post, BBC World Service, Nature, The Independent, Daily Telegraph, New Scientist, The Times (London), Associated Press, Reuters News Service, LA Times, Time Magazine a Genetic Engineering News. Některými je popisován jako hlavní světový expert na GMO potraviny. Je výkonným ředitelem „Institute for Responsible Technology“, která informuje o rizicích a vlivech GMO na zdraví, životní prostředí, zemědělství, světovou ekonomiku, problémech spojených s výzkumem, regulací a korporátními praktikami. Je také producentem filmu „Hidden Dangers in Kids’ Meals“ (Skrytá nebezpečí v dětských jídlech) a „Your Milk on Drugs—Just Say No!“ (Tvé mléko na drogách – prostě řekni ne).

Hybridizace vs. GMO

Zatímco hybridizované rostliny jsou rostliny křížené pro zlepšení svých vlastností (mezidruhově, hybridizace je silně limitovaná), GMO rostliny mají člověkem vnesený gen, který by se do nich přirozenou cestou nemohl dostat.

Mezi dvě hlavní kategorie GMO plodin patří:

1. ty, které jsou geneticky pozměněny, aby produkovaly vlastní insekticidy (látky usmrcující hmyz)
2. „roundup-ready“, což jsou GMO plodiny uzpůsobené pro postřik pesticidem se jménem Roundup

Jak si lidstvo vnáší toxiny do svého těla

Pojďme se nejdříve podívat na Bt toxin. Bt toxin je protein, který je získáván z půdních bakterií Bacillus thuringiensis a je využíván jako biologický pesticid. Je vysoce toxický pro hmyz – po pozření prakticky „naruší“ buněčné stěny v zažívacím traktu hmyzu a umožní tak, aby se obsah vylil do útrob (včetně vlastních bakterií a toxinů), což hmyz zabíjí. U GMO plodin je vložen gen pro tento toxin mezi geny rostliny, takže rostlina pak produkuje Bt toxin kontinuálně a chrání se tak proti hmyzu zevnitř. Existuje samozřejmě více druhů Bt toxinu pro obranu proti různému druhu hmyzu.

Vypadá to elegantně a z určitého pohledu i bezpečně. Lidé přeci nejsou hmyz. Vědci však zjistili, že Bt toxin je schopný rozbíjet i lidské buněčné stěny. Výrobci oponovali tím, že toxin je „zlikvidován“ v žaludku a nemůže tak u člověka páchat žádnou škodu. Když však v jiné studii testovali krev těhotných žen, zjistili, že 93% testovaných žen mělo Bt toxin v krvi. Prakticky tak dokázali, že Bt toxin není likvidován v žaludku a může se dostávat do krve člověka. Vědci vznesli otázku – pokud se Bt toxin dostává do krve těhotných žen a může se potenciálně dostávat přes placentu do plodu, může být přímo ovlivněn mozek dítěte v důsledku chybějící/nevyvinuté hematoencefalitické bariéry? Dle pozorování Smithe u matek, které přejdou na GMO-free potravu, dochází k menší incidenci a případnému zlepšení autismu u dětí.

Samozřejmě tyto otázky se snažil odpovědět sám výrobce: pokud by se Bt toxin dostával přes žaludek do krve, je z těla velmi rychle odstraněn. Vědci se opět nenechali jen tak odbýt a zjistili, že i při vyřazení kukuřice na několik dnů Bt toxin v těle stále přebývá. Velkým překvapením bylo, že některé bakterie jsou schopné inkorporovat gen pro Bt toxin do svého genomu a dále jej produkovat. Jednou z navrhovaných možností pak bylo, že i bakterie v lidském střevě jsou schopné se takto zachovat a Bt toxin pak v těle sami tvoří, čímž mohou přispívat k propustnému střevu. O stabilitě Bt toxinu hovoří také fakt, že i u lidí, kteří nejedli vůbec kukuřici, našli Bt toxin v krvi. Tito lidé však jedli maso ze zvířat, která byla zkrmována GMO kukuřicí. Když se Smith ptal na svých přednáškách, kolik lidí pocítilo zlepšení zdravotního stavu při přechodu na GMO-free dietu, přihlásil se každý. Nejvíce lidí vidělo účinek na zažívací problémy – nadýmání, průjmy atd. Mimochodem v loňkém roce vyšla také studie na myších, která dokazuje, že Bt toxin je hemotoxický (vede k poruchám krvetvorby), především z pohledu dlouhodobého užívání. Vědci tak dokazují, že Bt toxin hraje velkou roli u savců a jeho bezpečnost/vliv na člověka by měl být přehodnocen.

Monsanto a Roundup

Pojďme se trochu nakouknout do druhé hlavní skupiny GMO potravin. Monsanto, hlavní producent GMO kukuřice, vyrábí také postřik Roundup, který se používá při postřicích jejich GMO modifikovaných rostlin. Tyto rostliny mají vneseny gen „odolnosti“ proti zvolenému postřiku, při postřiku na rostliny pak umřou všechny rostliny kromě těch GMO. Používá se však nejen při růstu, ale těsně před sklizní (přičemž se používá také na ovoce a zeleninu). Používání těchto „roundup-ready“ plodin (plodiny upravené po použití Roundupu) pokrývá 60-80% GMO plodin. Podle samotné wikipedie:

• Výsledky laboratorních studií prokázaly spojitost mezi Roundupem a teratogenními účinky na zvířatech, a to kvůli poruchám signalizace retinové kyseliny.
  
• V roce 2008 vědecký časopis Chemical Research in Toxicology publikoval studii, podle které Roundup a jeho metabolity již v poměrně nízkých koncentracích zabíjejí lidské embryonální a pupečníkové buňky i buňky lidské placenty. Studie však naznačuje, že onou toxickou látkou není glyfosát, ale další přídatné látky obsažené v receptu na Roundup.
• Další vědecká studie pocházející z MIT a zveřejněná v květnu 2013 v časopise Entropy spojuje nadměrné používání prostředku Roundup s celou řadou zdravotních problémů a nemocí, mj. Parkinsonovou chorobou, neplodností a různými druhy rakoviny. Studie uvádí, že „negativní následky pro tělo jsou zákeřné a projevují se pomalu v průběhu času, jako zánětlivá poškození buněčných systémů v celém těle“.

Roundup obsahuje mimo jiné glyfosát, který může ovlivňovat naše zdraví přímo. Glyfosát snižuje funkci enzymu s názvem aromatasa, což je enzym katalyzující syntézu ženských pohlavních hormonů (estrogenů) z mužského pohlavního hormonu testosteronu. Při pokusech bylo zjištěno, že při narušení funkce tohoto enzymu narůstá u samiček hladina testosteronu a hladina estrogenů u samců, čímž dochází k ovlivnění pochodů spojených s pohlavními hormony (včetně plodnosti). Glyfosát je také velmi kvalitní chelátor – má tedy schopnost vyvazovat minerály z potravin (znepřístupnit jejich vstřebání), čímž nejvíce trpí hladiny vápníku, vitamínu B12, manganu či hořčíku.

Podle J. Smitha může řetězovitá reakce GMO potravin ovlivnit silně zdraví člověka. Může docházet ke snížení trávicí kapacity ->  nadbytku nenatrávených proteinů -> výživě patogenních bakterií v našem střevě -> přispění k propustnosti střeva -> prostupu nenatrávených proteinů do krve => zánět + autoimunitní nemoci + potravinové alergie + spojitost s autismem a rakovinou. Smith navrhuje, že každý celiak a člověk citlivý na gluten by měl GMO-free dietu vyzkoušet.

GMO není problémem pouze v USA

Roundup se dá zakoupit i u nás. V roce 200 skočila Monsantu ochranná známka, herbicidy na bázi glyfosátu tak mohou produkovat i jiní výrobci (jen výslovně nesmí používat jméno Roundup).  Alergie na sóju je dnes spojováno především s původem sóji – to, co se dostane na náš stůl, je obvykle GMO sója.

Možná tak trochu odbočím, ale kdo sleduje blog Karla Wágnera, mohl si nedávno přečíst příspěvěk o děrovaných kravách. Krávě se udělá díra do žaludku (pod „vědeckou“ záminkou) a pak se jí tam něco prostě přisypeme.