Má cesta k „uzdravení“ – část 2.

pokračování (část 1. zde)…..

Bez léků k rychlejšímu uzdravení

Samozřejmě jsem měla na začátku takové ty choutky, že s Daosinem půjde jíst cokoliv (a to jsem nechtěla jíst nic nezdravého, ale kvalitní steak v restauraci). Ale byť jsem si v restauraci vybrala sebebezpečnější jídlo, ani s Daosinem to prostě nešlo. Antihistaminika mi zabírala jen pár týdnů a já si uvědomila, že v tomhle směru je něco špatně. V tu chvíli už jsem spolupracovala s britskou blogerkou (Healing Histamine), která byla v léčbě o krok přede mnou, a potvrdila mi správnost mého rozhodnutí otevřít dveře protizánětlivým potravinám a vysokonutriční stravě. Zjistila jsem, že avokádo a ořechy mi pomáhají myslet (halooo, fosfolipidy, pěkně na tom mozku makajte), že celer uklidní podrážděný žaludek (juchu, chlorofyl) a že existuje něco jako přírodní antihistaminikum. Také jsem pochopila, že moje antihistaminika mi nejen nepomáhají, ale tak trochu i škodí. Nepříjemně mě zarazil abstinenční efekt, který však po překonání odezněl a já se najednou cítila lépe. Antihistaminika působí jen na určité typy receptorů, ale histamin si klidně může pohrát s těmi dalšími – zvláště, když nepřijde varovné znamení, že jeho hladina stoupá (protože jste trvale na prášcích). Když si k tomu přečtete seznam vedlejších příznaků antihistaminik….. Pochopila jsem, že bez antihistaminik dokáži poslouchat svoje tělo a vidět reakci ten den (do pár hodin) – ne na druhý den, ne za dva dny, ale hned. Najednou jsem zjistila, že pokud dodržuji stravovací zásady (vysokonutriční bezlepkové jídlo), dokonce nemám silné alergické projevy při vystavení alergenu. A pořád mám v hlavě myšlenku, že kdyby se něco dělo, mám v záloze prášek. Lidé, kteří do sebe denně cpou několik antihistaminik, nemohou očekávat silnou odpověď při akutní potřebě. I když chápu, že někdy to kvůli silným alergiím jinak nejde. Ale to je vždy na zvážení pacienta a jeho lékaře, jak a na co indikuje léčbu a v jaké míře. Jsou lidé, kteří se bez takové léčby prostě neobejdou (a je pak otázka, zda by se opravdu měli trápit s HIT dietou a neřešit jiné problémy). Dle mé zkušenosti si tělo buduje určitou toleranci na všechny léky, a dle toho by s nimi měl člověk zacházet (či další problematika jako je nadmíra užívání ATB a rezistentní bakterie). Tím samozřejmě neříkám, aby člověk ihned vysadil své léky, ale pokud vás trápí pouze HIT (já mám i sezónní alergie jako jsou pyly, roztoče, slunce) a budete dodržovat zásady stravování, můžete časem zjistit, že léky nepotřebujete (četla jsem spouuuustu takových případů). Možná budete překvapení, že se vám změnou stravy upraví i tlak, cholesterol nebo třeba glukóza v krvi. A pokud už léky brát musíte, snažte se zjistit, zda zrovna neovlivňují aktivitu DAO enzymu – přímo či nepřímo (MAO inhibitory). Pokud vás něco bolí, je to jistá odpověď těla a také volání o pomoc, přemýšlejte vždy pečlivě, než si necháte předepsat krabici léků a budete je lupat jako bonbony, co se vám tělo snaží říci. A když už to nepůjde jinak, alespoň svoji léčbu nepodceňujte (pokud je na ATB napsáno 10 dní, musíte je brát 10 dní, a ne jen do chvíle, kdy je vám lépe). Na druhou stranu zjistíte, že sama příroda nám nabízí mnohdy mocná léčiva. Možná byste se divili, že takový čaj z třezalky vám udělá třeba i lépe než hrst léků na nervy. Pokud vás bolí záda, zkuste se zacvičit či zajít na masáž, možná to bude pro tělo přínosnější než další růžová tableta.

Potravinové doplňky

Jak jsem již naťukla, hledání pomoci v přírodě a potravinách člověka velmi rychle dovede k přírodním přípravkům. Horší je, že je jimi trh naprosto přesycen a člověk ani netuší, co si vybrat. Já jsem vyzkoušela několik přírodních antihistaminik počínaje quercetinem, přes bazalku posvátnou a mangosteen, až po samotnou kopřivu, kterou histaminici nemusí tolerovat. Jako základní pravidlo bych viděla to, že se nic nemá přehánět ani v tomto směru (pokud budete překračovat povolené limity, můžete si odrovnat játra stejně rychle jako s léky). Všimli jste si, že i na bylinkových čajích je napsáno, že se po určité době musí vysadit a až po určité přestávce je můžete pít opět? To samé platí i v tomto případě – dlouhodobá léčba jednou bylinkou/potravinou může být spíše na škodu než k užitku. A tak jsem po vzoru britské blogerky nasadila rotační léčbu – v podstatě každou (i nově zkoušenou a sebevíce účinnější látku) neberu více jak dva-tři měsíce. Někdo možná bude potřebovat změnu častěji, já postupně přidávám a vynechávám, jak se zrovna cítím. Na začátku jsem přidala tzv. zelené potraviny (a superfoods), jako je spirulina, výtažek z brokolice atd (vše mám míchané v jednom z koktejlů, který střídám – sice od stejné firmy, ale můj poslední a nejvíce fungující, má extra dávku antioxidantů). Nasadila jsem práškové Cčko – samozřejmě pufrované (tedy s neutrálním pH i chutí). První měsíc jsem brala vyšší dávky až cca 4 g denně, momentálně si vitamín C beru ve chvíli, kdy mě třeba rozbolí hlava, nesedne jídlo, či třeba jednou za 4 dny 1 g. Na bolest hlavy se mi samotné Cčko velmi osvědčilo. K tomu jsem první měsíc brala také vitamín B6 a hořčík, abych popřípadě doplnila chybějící hladiny, které je třeba pro správnou funkci enzymu DAO. Opět nedoporučuji užívat delší dobu, protože vitamíny skupiny B musí být v našem těle v určité rovnováze, a pokud tuto rovnováhu narušíme trvalým příjmem jen jednoho vitamínu ze skupiny, může opět dojít ke komplikacím. Po této prvotní fázi jsem zavedla vitamíny na vlasy, které mají dle mě dostatečné zásoby vitamínů a minerálů – ze začátku jsem brala doporučenou dávku dvě tablety denně a později přešla na jednu tabletu denně (i když je to teď spíše obden, protože dost zapomínám). Důležitým krokem ve svém uzdravení vidím očistu nebo-li spíše něco jako odpočinek/půst – jednou za tři měsíce jsem používala bylinky podporující činnost orgánů (10-14 dní, což je celá sada bylin pro podporu funkce jednotlivých orgánů, ne náhodou se část bylin honosí i protizánětlivý účinky). Obvykle, pokud to jen situace dovolí, snažím se jednou do týdne mít ovocný/zeleninový den, kdy nejím nic jiného než ovoce a zeleninu (hlavně šťávy a zeleninová smoothie, takový malý půst a omezení kalorií na jeden den, což  je léčivé). Po cca půl až třičtvrtě roku jsem začala experimentovat s přírodními antihistaminiky bazalkou posvátnou, quercetinem a mangosteen. V tu chvíli jsem pochopila, že je důležité berličky střídat, ale nemíchat (tělo je pak přetíženo). Pak jsem si zakoupila knihu Dr. Fuhrmana a začala jsem se tak trochu řídit jeho radami – více zeleninových salátů (vlastně každé jídlo) a hodně vlákniny. Tu jsem doplňovala i zakoupenou směsí, lžičku na noc – neuvěřitelně se mi upravilo zažívání. Před třemi měsíci jsem také zavedla probiotika – a to taková, která nezvyšují ani potenciálně hladinu histaminu v těle, ale dokonce regulují expresi H4 receptor. Postupně jsem quercetin vypustila a mám jej opět v záloze – na radu dr. Fuhrmana doporučuji rozdělat tabletu a rozpustit v oleji a takto polknout – tuk sníží rychlé vylučování quercetinu.

Úklid v koupelně

Čímž nemyslím, že si máte doma uklidit. S luštěním přírodních produktů a pochopením, čím jsem se léta živila (ať chcete nebo ne, potraviny v obchodě se dělají čím dál trvanlivější, a tyto kombinace přídavných látek mnohdy nebyly na lidech testovány či jsou možná někteří z nás citlivější) a co se v mém těle děje jsem zjistila, že úklid v kuchyňské skříňce nebude to jediné. Bylo potřeba kouknout se na kosmetiku. Chvíli jsem hledala tu správnou přírodní zubní pastu bez fluoridu (reakce na fluorid) a najednou zjistila, že nemusím mít pravidelnou vyrážku kolem pusy. Přestala jsem používat kosmetiku s pšenicí (alergie) a vybrala si co nejvíce přírodní – a ejhle, po lupénce ani stopy, vyrážky se objevují jen při dietní (velké) chybě, vlasy začaly růst. Tak nějak jsem si samozřejmě přečetla spoustu článků o spojení některých chemikálií, které se běžně používají v kosmetice, s nádorovými onemocnění a zánětlivým působením. Carageenan jsem dokonce našla i ve spoustě přírodních produktů a pořád mi nejde do hlavy, proč se cpeme a patláme něčím, co vědci používají na vyvolání zánětu u zvířat (já vím, nejsme pokusná zvířata, ale i tak). Sulfáty, konzervanty, benzoáty…. Přitom kůže je největším orgánem člověka a je schopná absorbovat neuvěřitelné množství látek. Je pravda, že jsem měla tak trochu výhodu – celoroční slunce, pohoda, skvělé kvalitní jídlo a snad i přijímané superpotraviny mi dovolily před pár měsíci dovolily zahodit make-up:) Každopádně už se začínám dívat po nějakém přírodním.

Potrava pro duši aneb jen kolem jídla se život netočí

Na toto téma už jsem toho spoustu napsala. Vždy jsem spala velmi málo. Při eliminační dietě si moje tělo najednou začalo žádat o spoustu spánku a v této fázi jsem měla velmi divoké sny, které jiná osoba nazvala jako histaminové. Nakonec jsem se přes to přenesla a zjistila, že mohu spát mnohem déle. A pokud spím pravidelně určitý počet hodin, moje tělo reaguje mnohem lépe na jakékoli jídlo, mohu si více dopřávat atd. Stres je spouštěčem degranulace žírných buněk – vaší vlastní zásobárny histaminu. Pokud je tělo v permanentním stresu, dochází k procesům, které opět končí vylučováním histaminu, a vám se tak zdánlivě může ještě pohoršit. Lidé se často dostávají do začarovaného kruhu – bojí se jídla tak, že nakonec opravdu reagují na všechny potraviny. Léčba by neměla být cílená jen na vaše břicho či kůži, ale také na váš mozek a tedy pohodu vašeho těla. Samozřejmě mi velmi pomohl sport – a to sport, který nezvyšuje histamin v těle, jako je jóga, pilates a posilování. Při posilování se mozek uklidnil, při józe jsem našla rovnováhu a spojení a při pilates se soustředila na vnitřní svaly. Našla jsem i malou cestu k dýchacím cvičením a meditaci (ta mi pořád moc nejde, potvora mozková nejde vypnout), našla si čas opět sama na sebe. Pokud budete chtít svou léčbu urychlit, budete se muset odpoutat od jídla a neustálých myšlenek na jídlo, ale zato budete muset investovat čas do uvolnění stresu. Mezi výborné uvolňovače stresu patří přátelé, cestování a prostě zábava venku. Já vím, že se bojíte, že budete pořád běhat na záchod, ale věřte, že pokud se budete dobře bavit, určitě tomu tak nebude. Začněte třeba jen s malou procházkou, trocha sluníčka vám úsměv na tváři vymámí.

Jo a pokud chcete, klidně si mávněte rukou, že nevím, o čem mluvím. Jen když to uděláte s pozitivním přístupem:))