O důležitosti správné diagnózy Syndromu Histaminové Intolerance aneb „diagnóza od dveří“ vám může ublížit

Také jste o tom slyšeli? Velký boom HIS (HIT) na obzoru. Lidé se bouří – je nás čímdál více, proč se s tím něco nedělá? Proč nás nikdo neléčí? Lékaři jsou na nic, museli jsme si diagnózu stanovit sami. Ráda bych před těmito výkřiky varovala. Lékaři vás neléčí, protože mnohdy nemají co léčit. Mohou vám zklidnit symptomy, avšak dle všech odborníků jediným lékem bude vaše strava. Je vám ta věta povědomá?

Jsme to, co jíme, a jinak to nebude!

A doktor vás nemůže třikrát denně ve své ordinaci krmit a hlídat, co jíte. Mnoho lidí si myslí, že jí naprosto nízkohistaminově, ale sami později přiznají, že támhle snědli oplatek, támhle plátek zrajícího sýru nebo balíček chipsů. Vždyť v tom přece není tolik histaminu. Ve skutečnosti se ukazuje, že není důležité hlídat si jen příjem histaminu (či jiných aminů), ale také ostatní nutriční hodnoty potravin. Když si opečete plátek chleba, možná se budete radovat, že jste zničili kvasnice, ale otázkou zůstává, jakou výživovou hodnotu jste z plátku chleba dostali? Spousta lidí zapudí potraviny jako pohanku, cizrnu či ořechy, protože někde psali, že jsou bohaté na aminokyseliny (a z těch přece vznikají aminy). Hádejte co? Člověk ony aminokyseliny potřebuje, stejně jako potřebuje určitou část sacharidů a zdravých tuků (mimochodem nebudete tomu věřit, ale šunka i sýr mají táž spoustu aminokyselin). Z rýže a mrkve bohužel nedostanete potřebné množství vitamínů a minerálů, vaše tělo bude strádat a…? Jsme v začarovaném kruhu.

Závěry výzkumu – nenechte se ukolébat diagnózou HIT – mějte jistotu

Největším zdrojem informací o histaminové intoleranci, nebo lépe řečeno syndromu histaminové intolerance (HIS=HIT), jsou bezesporu Německo a Rakousko. Tam se odehrává důsledný výzkum, avšak ani tam nemají samotnou kliniku pro léčbu HIS (i když léčí choroby spojené s histaminem). Proč? Protože zjistili, že HIS není majoritní onemocnění a je mnohdy zaměňován s dalšími chorobami, na které je samostatná nízkohistaminová dieta krátká. Samozřejme ze začátku se vám uleví, ale pak vás vaše choroba stejně dožene. A kdo by si chtěl pomalu balit kufry a jet do Německa, protože tam tomu lépe rozumí, musím vás zklamat. Jediný, co udělají, že vám nasadí dietu. Není vám to povědomé? Možná vám dokonce ani ten Daosin nedoporučí. Před nedávnem jsem uvedla rozhovor s Dr. Raithelem (zde) o diagnóze a léčbě. Výsledky jejich studie na sebe nenechaly dlouho čekat (zde). Podle této studie, neimunologickou intolerancí potravin trpí přibližně 15-20% populace. Ano, čtete dobře, každý pátý člověk netoleruje alespoň jednu potravinu, aniž by však o tom věděl. Intolerance histaminu a dalších biogenních aminů tak hraje roli v diferenciální diagnóze (a měla by být oddělena od pravých potravinových alergií, kterými trpí 2-5% populace). A tak vzali v Německu data z registru alergiků a chronicky nemocných (z gastra), a vyhodnotili je v souvislosti s HIS. Přestože HIS má svou roli v diagnostice neimunologických alergií, klinicky prokazatelné projevy po orální provokaci histaminem byly zjištěny jen u malé skupiny pacientů. HIS musí být oddělen od dalších pseudo-alergických reakcí, idiopatických intolerančních reakcí, dalších nemocí (jako je chronická infekce, alergie, mastocytóza), vedlejších účinků léků a psychosomatických reakcí! Takže závěrem – vědci shrnují, že je třeba diagnózu stanovit citlivě po vyloučení ostatních možných příčin a po lékařsky vedeném provokačním testu histaminem. Jako léčbu navrhují vyhýbání se histaminu a biogenním aminů, antihistaminika a znovuobnovení rovnováhy živin v těle! Není to snad to, co vám doporučil váš lékař (no, možná až na tu stravu, kde zapomněl zdůraznit, že strava má být rozmanitá a kvalitní).

Diferenciální diagnostika potravinových intolerancí

Ze stejného týmu přišla skvělá práce již před třemi lety, kde Dr. Raithel a kolegové naznačují možné původy potravinových intolerancí a jejich možnou diagnostiku. Myslím, že pokud chcete se svým lékařem diskutovat, pak mu můžete onen článek předložit a tázat se na jednotlivá vyšetření. Pokud je nebude chtít provést, měl by vám vysvětlit, proč tomu tak je. Dle tohoto výzkumného týmu je možnou příčinou vašich zdravotních potíží velké množství potravinových intolerancí (s různou příčinou):

• Funkční potravinové alergie
  • netoxické
    • imunologické
      • alergie a autoimunita
        • IgE
        • non-IgE
          • celiakie, anti-tTG protilátky
    • neimunologické
      • intolerance
        • enzymatické
        • defekt v transportu
        • farmakologické
        • pseudoalergie
        • potravinová aditiva
  •  neimunologické/toxické
    • toxiny
      • akutní intoxikace
        • otrava z jídla
        • chemikálie
      • chronická intoxikace
        • mykotoxiny
        • chemikálie
• Strukturální potravinové intolerance (fyzická příčina)
  • esofágus (napr. jizvy)
  • žaludek (např. resekce)
  • žlučník (malabsorpce tuku, obstrukční žloutenka)
  • pankreas (chronická pankreatitida)
  • tenké střevo (infekce, poškození, přerůstání bakterií)
  • tlusté střevo (přerůstání, poškození, chirurgický zásah
  • vaskulární a lymfatické
• Psychogenní
  • poruchy příjmu potravin
  • somatické poruchy
• Infekce (různé, přerůstání normální flóry atd.)

A slíbená navrhovaná diagnostika:

• pročtení lékařských záznamů/rodinná diagnóza
  • vyšetření
    • H2 (vodíkový) dýchací test (laktóza, sorbitol, fruktóza, glukóza)
    • kultivace ze stolice (bakterie, viry, parazité)
    • elestasa ve stolici
    • vyšetření séra (krevní obraz, sedimentace, CRP, IgG, IgA, IgM, IgE, lipasa, GGT, bilirubin, transglutaminasy, vitamin D, parathormon)
    • vyšetření moči (methylhistamin, 5-hydroxyindoloctová kyselina)
    • další vyšetření (neuron specifická enolasa, tryptasa, aktivační test basofilů ..)
• podezření na „fyzické“ důvody intolerance/jiné onemocnění
  • gastroskopie a koloskopie (k vyloučení onemocnění zažívacího traktu včetně celiakie)
  • MRI či CT tenkého střeva (vyloučení poškození, prasklin atd)
  • endosonografie pankreatu
  • ultrazvuk po provokaci tučným jídlem, měření tloušťky stěny tenkého střeva, cév
• podezření na funkční příčiny, alergie typu I-IV
  • kožní „prick“ test (20 min, 24-48 hodin, popřípadně podkožní aplikace)
  • specifické IgE
  • C3,C4 komplement
  • imunokomplexy – C1q-IC, IgG-, IgM-, IgA-, IgE-IC)
  • mediátory (močovina, methylhistamin, cytokiny)
  • identifikace spouštěče pomocí orální provokace
  • eliminace spouštěče

Ráda bych věřila, že většinu z těchto testů vám dělali (včetně testování mastocytózy či aktivace bazofilů pro vyloučení MCAD, některé testy nejsou v ČR ani zavedeny, proto je potřeba tlačit a diskutovat, aby se diagnostika zlepšila), jinak je vše jen čtení z karet. Ale až si zase budete stěžovat na lékaře a jejich neinformovanost, zamyslete nad možnostmi jejich informování. Vhodná a přesná diagnostika očividně neexistuje ani v Německu a jiných státech, jen za to „nic“ lidé často platí větší peníze než my. Nespoléhejte se tedy na svou vlastní dignostiku a snažte se vše konzultovat s lékařem – pokud ho needukujete vy, neudělá to nikdo jiný za vás. I pokud vám dieta uleví, hledejte odpověď, kde je problém, abyste náhodou něco nepodcenili!