Haaaaaaappy New Year 2013

Ve chvíli, kdy v Česku lidé usedají k silvestrovské večeři a připravují se na veselé oslavy konce roku 2012, my v Kalifornii se hrabeme ze svých postýlek a máme ještě celý den před sebou. Ten poslední v tomto roce. Snažila jsem se zjistit, zda lidé podnikají něco tradičního na New Year’s Eve (Silvestr), avšak nic závratného jsem nezjistila. Tradice se zřejmě specificky šíři jen v jednotlivých rodinách ve spojitosti s původem.

A jelikož jsem dnes nemusela vstávat, byl čas ještě v posteli si trochu nad tím starým rokem zapřemýšlet. Byl to náročný rok a mnohé vzal i přinesl. Jak dlouhá doba stačí, aby byl člověk zapomenut? Měsíc, dva, půl roku, léta? Letos jsem se rozhodla, že konečně nebudu psát přáníčka a posílat emaily a sms jako první (roaming ceny nejsou nijak příznivé a z USA čísla nemám povoleno psát na zahraniční;(), abych viděla, zda si aspoň někdo vzpomene mi popřát k Vánocům či Novému roku. Ochotně jsem zahrnula i přání na facebooku.

A výsledek byl velkým zklamáním. Ráda bych věřil, že lidem nějakým záhadným způsobem zmizelo moje číslo z telefoního seznamu či se nějak záhadně smazala adresa z emailového seznamu. Ráda bych věřila, že lidé jen nevěděli, kam mi psát. Ale nač začínat ten další rok ve lži? Aneb zřejmě jak se říká: sejde z očí, sejde z mysli. A tak si říkám, kolik takových přání jsem ročně napsala a dostala jen „slušné odpovědi“. O to víc si vážím těch jedinečných přáníček, které za mnou letos doputovaly až za moře. A také své milované rodiny.

Dáváte si na Nový rok předsevzetí? Já si nejsem úplně jistá, ale myslím, že jsem se každý rok k něčemu zavázala. Jen na konci toho roku nevím, co to bylo. Když jsem přemýšlela nad novými předsevzetími, rozhodla jsem se k tomu ketos přistoupit jinak. Stanovit si cíle. Žádná předsevzetí, ale jasné cíle. Nejvíce se jich jako vždy točí kolem práce. Ráda bych dokončila několik projektů a samozřejmě úspěšně zakončila svůj fulbrightovský pobyt. Ráda bych si ze svého pobytu v USA přivezla jen to nejlepší. A co více, ráda bych svým pravidelným čtenářům psala jen zajímavé posty. A také příští rok nadobro zkrotím histaminózu!

Ale nakonec si dám jedno předsevzetí, které nepřišlo z mé hlavy, ale má něco do sebe. Budu se snažit chodit spát ten samý den, který jsem vstala. Žádné ponocování, ať už kvůli práci či blogu, protože zdraví nedostatkem spánku a odpočinku trpí. Vím, že už v loni jsem si předsevzala více odpočívat, ale nebyl prostě čas. Ale ten příští rok už to zvládnu. A také si každý den najdu aspoň deset minut sama pro sebe. Tak a hotovo. A jaká jsou vaše novoroční předsevzetí?

Každopádně bych vám tedy všem touto cestou chtěla popřát vše nej do toho roku 2013. Přeji vykročení tou správnou nohou a hlavně, abyste se měli rádi. A nejen navzájem, ale hlavně každý sám sebe. Abyste v sobě našli mír a pokoru a naučili se žít sami se sebou. To je totiž důležitý krok ke štěstí. Přeji vám také hodně zdraví v celém dalším roce, aby se vám nemoci vyhýbaly obloukem! Hodně úspěchu, spokojenosti, štěstí a pohody! Prostě vše nej na vaši cestu dalším rokem!