Když jsem v letáku uviděla, že v jednom z mých oblíbených organic shopů mají ve slevě lososa, docela se mi ta myšlenka rozležela v hlavě. Rybu jsem nejedla vlastně od té doby, kdy mi diagnostikovali HIT (pokud nepočítám chobotnici).
Ryba je totiž velmi riziková díky přítomnosti bakterií, jejichž působením velmi rychle vzniká mega množství histaminu a ze zdravé rybky se tak stává histaminová bomba. Celkově při HIT není příliš doporučovaná, což je však převážně z důvodu nedůvěryhodnosti její čerstvosti. Mimochodem se vyskytují případy, kdy se lidé otrávili po požití nejedovaté ryby, a to z vysokého obsahu histaminu ve zkažené rybě (velké množství histaminu může vést i u zdravých lidí k anafylaktickému šoku).
Avšak taková čerstvě vylovená ryba, ihned na místě vykuchaná a převezená do obchodu na ledu (či uchovávaná v chladu do koupě) by měla být docela neškodná. V ČR jsem si tak na žádnou rybu netroufla (jelikož upřednostňuji chuť ryby mořské a co si budeme povídat, nebyla jsem o čerstvosti moc přesvědčená). Každopádně zpětně mi HIT vysvětlila, proč jsem se párkrát pozvracela z konzervy tuňáka. Musím říct, že výrobce opravdu hraje roli a je rozdíl, zda si koupíte Rio Mare nebo noname firmu. U Rio či Calvo se mi to nikdy nestalo, u noname (tesco atd) ano. Hold kdo šetří, zvrací za tři!
Zpátky k onomu lososovi. Yasmine z blogu thelowhistaminechef.com, se kterou jsem v kontaktu a mohu s ní tak diskutovat případné novinky ohledně výzkumu a reakce na jídlo (obvykle si přihráváme vědecké studie s tím, že já jí dokáži studie vysvětlit a ona zase jako novinářka krásně sepsat), má lososa ve své nízkohistaminové kuchařce hned několikrát. No a když ho snese ona, která je mnohem více citlivá, tak i já bych mohla kousek odtolerovat. V obchodě měli krásný filet bez kosti, libra za necelých šest dolarů. Rybka z farmy. Raději jsem se ještě optala ohledně čerstvosti a bylo mi potvrzeno, že ryba se dostala čerstvě na led do obchodu to samé ráno a je rozhodně čerstvá. Rybku jsem udělala jen tak na vegan másle se solí a kmínem, jako přílohu jsme měli vařenou quinou. Musím říct, že to byla lahůdka, jelikož ryba sice byla na pánvi jen pár minut, ale masíčko se samo odlupovalo a bylo neuvěřitelně jemné.
Je pravda, že cca 1,5 hodiny po jídle jsem měla menší záchvat, kdy se mi začala točit hlava, bylo mi zle od žaludku a začala jsem se celá třást. Jako by mi někdo dával menší elektrické šoky a bylo mi z toho zle. Lososa jsem měla na večeři, takže jsem zalehla do postele s tím, že pokud se situace zhorší, nasadím antihistaminika. Během pěti minut jsem naprosto vytuhla a ráno jsem se vzbudila bez větších problémů či následných střevních potížích. Sice onen záchvat nebyl nic moc, ale rozhodně mě jeho síla neodradila od myšlenky, že v budoucnu zkusím opět nějakou rybu. Tentokrát bych chtěla nějakou přímo z rybího trhu, který je v San Franciscu přímo na pobřeží. To by mohlo projít ještě lépe.
Losos alá „v jednoduchosti je krása“
- 300 g filetu z čerstvého lososa
- 2 lžíce vegan másla (či normál)+ 1 lžička na quinou
- 1 lžička kmínu
- 1 lžička vegan másla nebo olivového oleje
- 200 g quinoa
- 1 lžička soli
- 1 lžička sekané petrželky
Lososa nakrájíme na cca 1,5 cm silné plátky. Plátky osolíme (můžeme lehce opepřit) a vložíme do rozpálené pánve, kterou jsme vytřeli olejem. Jakmile maso lososa po stranách začne bělat, dáme na každý plátek oříšek másla a necháme rozpustit. Posypeme kmínem a necháme dalších pár minut dosmažit (není třeba otáčet, masko je komplet v minutě hotové, ale pokud si přejete mít opálenou barvu z obou stran, na obracení zvolte něco dostatečně velkého, plátky se budou rozpadat). Quinou propláchneme horkou vodou a v hrnci dostatečně zakryjeme vodou (na hrnek suché quinoy tak 2 hrnky vody). Vmícháme lžíci másla a sůl, přivedeme k varu a povaříme na velmi mírném plameni cca 20 minut (vyvaříme veškerou vodu). Vmícháme nasekanou petrželku (a pro náročné podáváme s trochou veganézy). Dobrou chuť!
A SPOON OF HISTAMINE 
Vypadá to moc dobře.