Jak už to tak bývá, věci se nedějí náhodou. Když píšete blog a zajímáte se o zdravotní záležitosti, nasloucháte svým přátelům, rodině a lidem, kteří se vám svěřují. A někdy se informace nahromadí a vy máte „aha“ moment. Před nějakou dobou mi psala paní, která se trápila s nízkohistaminovou dietou. K diagnóze se dostala na základě bolestí břicha, únavy, bolestivé menstruace a samozřejmě snížené hladiny DAO. Dieta jí sice mírně zabírala, ale pořád to nebylo ono. Nakonec se po všech peripetiích vyvinul příběh jinak a paní dostala diagnózu endometrióza. A přišlo ono důležité zjištění, že se dietou trápila zbytečně, celé ty měsíce se mohla raději soustředit na jinou terapii a nemuselo možná dojít ani na operační zákrok. Tedy ono to vlastně tak úplně zbytečné nebylo, ale dříve než skočím k tématu endometriózy a histaminu, pojďme se krátce podívat, o čem bude řeč.
Endometrióza známá neznámá
Endometrióza je onemocnění, při kterém se částečky endometria (výstelky dělohy) nacházejí mimo dutinu děložní. Lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli. Stále nevíme, proč endometrióza vzniká, ale vyskytuje se poměrně často. Jedna teorie říká, že za výskyt endometriózy může tzv. „ zpětná menstruace“. Za normálních okolností se při menstruaci sliznice děložní odplavuje z dutiny děložní, ale částečky endometria jsou během menstruace vyplaveny vejcovody i do dutiny břišní. Teorie pak říká, že dojde k „zahnízdění“ a probíhá stejný proces, jako by normálně probíhal na sliznici dělohy. Dalším možným vysvětlením vzniku endometriózy je přeměna některých buněk v dutině břišní na buňky podobající se endometriu. Tato teorie předpokládá, že k této přeměně dojde po opakovaných zánětech v malé pánvi ženy nebo jako reakce na vyšší hladiny estrogenů. No jo a už jsme zase u těch zánětů a hormonů. Jedním z předpokladů také je, že problém je v tom, že náš imunitní systém nedokáže nesprávnou lokalizaci identifikovat a tkáň zničit.

Jak ji poznáte?
Nejčastěji ženy upozorní bolestivá menstruace, kdy křeče mohou přijít už před samotným počátkem a celá perioda je provázena bolestí v oblasti břicha a spodních zad. Endometrióza může být doprovázená také velmi silnou menstruací a co je mnohem horší, neplodností (vysoké procento neplodnosti je spojováno s endometriózou). Bolest se může dostavit také při pohlavním styku či po něm. Některé pacientky popisují také bolest při pohybu střev (vyprazdňování) nebo dokonce při močení. Jenomže tím to nekončí. Mezi symptomy se může objevit také velká únava, průjmy, zácpy, nadýmání i nevolnosti, zvláště v období kolem menstruace. Ale některé zdroje jdou ještě dál: únava, špatný stav kůže, bolest v prsou, změny nálad, bolesti zad, únava při ranním prouzení, nateklé oči, alergie, časté kvasinkové infekce či další časté záněty v těle. Je vám to povědomé? Co když se celou dobu za HIT schovává něco jiného? Ve skutečnosti totiž žena nemusí mít žádný z výše zmiňovaných bolestivých symptomů a na endometriózu se přijde při pravidelné kontrole nebo když se hledá důvod neplodnosti.
Endometrióza, histamin a žírné buňky
V roce 2016 vyšla studie, kde srovnávali pacientky s endometriózou a bez ní ve vztahu k prevalenci dalších nemocí. U pacientek s endometriózou našli významně vyšší riziko vzniku alergie a také alergie společně s dalším autoimunitním onemocněním. Nebyla to první studie, která na zvláštní spojení s alergií poukázala. Stejně tak u těchto pacientek roste riziko vzniku rakoviny a dalších chronických nemocí. To už jednoho zaujme, protože kde jsou alergie, tam jsou žírné buňky a tam histamin. A bingo – žírné buňky a zánět se do vzniku endometriotických cyst významně zapojují.
O roli hormonální nerovnováhy v regulaci histaminu/histaminové intoleranci už jsme si psali. Před krátkou dobou byla zveřejněna na stránkách Nature nová studie, kde poukázali na fakt, že v endometriotických lézích je spousta žírných buněk, které modulují růst této tkáně a zprostředkovávají zánět spojený s endometriózou. Jako jeden ze zprostředkovatelů této reakce žírných buněk byl označen arylhydrokarbonový receptor (AhR). AhR je regulátor, který je zapojen do odpovědi na cizorodé látky a který je také velmi důležitý v regulaci buněčného vývoje a imunitní odpovědi. AhR se zapojuje nejen do imunitní odpovědi na infekci, ale poslední dobou je diskutován také v rozvoji nádorů či autoimunitních nemocí (ligandy tohoto receptoru totiž mění diferenciaci a aktivaci Th17 buněk). AhR je mimo jiné aktivován třeba kouřením, některými potravinami, alkoholem, toxiny atd. Zatímco jeho role v rozpoznání bakteriální infekce a zahájení odpovědi je velmi důležitá, přílišná aktivace může tedy znamenat nechtěný vývoj imunitních odpovědí. Ve zmiňované studii po aktivaci žírných buněk přes AhR došlo k růstu endometriotické tkáně a produkce zánětlivých cytokinů. Pokud tedy aktivace žírných buněk hraje roli v rozvoji a růstu cyst při endometrióze, jejich stabilizace je velmi důležitá v zabránění dalšího růstu. Vítejte tedy ve světě protizánětlivé antihistaminní diety (kde není důležité soustředit se na histamin v potravě, ale na žírné buňky).
Koncentrace žírných buněk také může vysvětlovat vyšší hladiny histaminu, která byla nalezena u žen s endometriózou. V roce 1988 odhadovali, že to vše může pak způsobit uvolňování nezralých vajíček a být z jedněch důvodů neplodnosti žen s endometriózou (což znamená, že stabilizace žírných buněk u žen s endometriózou by mohla pomoci i v této oblasti).

Jak utlumit AhR receptor a potenciálně růst cyst
Dobrá zpráva je, že existují i nějaké přírodní antagonisté, tedy „blokátory“ AhR. Resveratrol, velmi často zmiňovaný antioxidant z červeného vína, má právě tyto schopnosti a mohl by se tedy uplatnit v řešení uvolňování histaminu při endometrióze. Celkově se ukázalo, že jeho vyšší koncentrace pomáhají zmírňovat růst endometriální tkáně. Dalším takovým flavonoidem je α-naphthoflavone (α-NF), který nalezneme třeba v zeleném čaji. α-NF vykazuje mimo jiné i protizánětlivé účinky. Mezi přirozené antagonisty AhR patří také baicalin ze Scutellariae Radix, kurkumin či I3C a DIM (indol-3-karbinol, 3,3′-diindolylmethan) z brukvovité zeleniny. Samozřejmě to jsou jen malý pomocníci, kteří by vám mohli pomoci v tomto směru, léčbu musíte řešit s lékařem podle akutních problémů! Zajímavé je, že antagonisté AhR se mohou uplatnit i v jiných nemocech, jako je třeba revmatoidní artritida.
Pokud se zajímáte o přírodní léčbu, menší klinická studie poukázala také na účinnost čínské medicíny, kdy podávali dva různé preparáty v závislosti na fázi cyklu. Mnoho z těchto bylin najdete také v našich čajích, které označujeme jako ženské. Velmi dobré reference jsem slyšela na anděliku čínskou (hlavně v rámci snížení bolesti, adaptogenní účinek), dlouhodobě je znám příznivý účinek kontryhelu na ženské problémy a určitě najdete celou řadu dalších bylin, které pomáhají regulovat nejen cyklus, ale také bolest. Spousta používaných rostlin působí proti bolesti a zánětu přes utlumení COX-2 enzymu a další mechanismy, mezi nejčastěji zmiňované patří kořen děhelu dahurského, kurkuma, kadidlo, kořen lékořice, pornatka, šišák či čaj Pai Mu Tan. Velmi krásné shrnutí účinnosti jednotlivých směsí můžete najít zde. Přehled přírodních látek, které regulují expresi zánětlivých markerů spojených s bolestí najdete ve více publikacích.
Život bez bolesti
Zatímco výskyt nemocí, u kterých neznáme přesnou příčinu, roste, nikdo už se příliš nezabývá, jak nám může náš vlastní životní styl pomoci v léčbě kterých nemocí. Když budete mít štěstí, dostanete tabletky, když ne, rovnou vás pošlou na operaci. Často vám však nezmíní nejistý výsledek, vedlejší účinky nebo možnost návratu celého problému. O prevenci nikdo nemluví. Např. AhR receptor je aktivován kouřením či dioxiny, tím se aktivují žírné buňky a tím se zhoršuje endometrióza, a tedy jsou jistě cesty, jak tomu celému zabránit. Možná nejste odsouzeni k tomu žít v bolestech. Nikdy nezapomínejte, že spoustu onemocnění můžeme sami ovlivnit. Např. experimenty na zvířatech jasně prokázaly, že počet a velikost cyst ovlivňuje stres (současně stres vyvolal zánět střeva a navýšil počet žírných buněk a může tedy vysvětlovat zmnožení žírných buněk v „endotkáni“). Jak bojovat se stresem se dočtete zde. A jelikož očividně roli hraje zánět a žírné buňky, protizánětlivá antihistaminní dieta nic nezkazí.
Den poté, co jsem rozepsala tento článek, našla jsem na FB zprávu. Byla od Emmy, která si nedávno založila blog Good Vibe Huntress o životě s endometriózou. Svět je prostě malý a vesmír všemocný. Má tak trochu podobný záměr jako já, jen v jiné oblasti. Chce lidem přinést tu hromadu informací, které najdete v zahraničí, ale rozumnou formou, tedy se zapojením kritického myšlení. A tím, že si vším prošla a prochází, že na sobě může testovat jednotlivé postupy, je jistota, že u ní na blogu najdete rady, jak nejen zvládat endometriózu, ale jak žít život bez bolesti.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23334113
Gluten-free diet: a new strategy for management of painful endometriosis related symptoms?
75% je pěkný výsledek, škoda, že tak malý soubor pacientek. Ale jelikož lepek působí prozánětlivě a má schopnost degranulace žírných buněk, tak se není čemu divit. Ještě lépe je protizánětlivá dieta se zaměřením na stabilizaci žírných buněk:))