Vánoční brusinkovo-ořechový chlebík

V posledních dnech na mě ze všech stran útočily reklamy a emaily s nejlepší menu pro skvělý Den díkuvzdání. Veganské, paleo, dětské, bez cukru, bez lepku či bez histaminu, prakticky nikdo nevynechal možnost vytvořit perfektní menu v tom svém stravovacím režimu. A možná jste o tomto svátku pořádně nikdy ani neslyšeli a považujete jej za módní vlnu západu. Ať je to jakkoli, náš svátek to není, i když být zrovna v zemi s takovou tradicí, slavím jej také. Kulturní odlišnost je naprosto úžasná a nepatří nám soudit, čí svátky jsou lepší. Tak jako tak, člověk přece žádný speciální den proto, aby byl vděčný, nepotřebuje. Měli bychom se naučit být vděční i za maličkosti. Zkuste si třeba dalších pár dní každý večer v posteli vzpomenout na jednu maličkost za celý den, za kterou jste vděční. Ať už je to pár minut spánku na víc, dobrá známka dětí ve škole, úsměv kolegyně, velmi vydařené jídlo či třeba o jeden dřep navíc, buďte vděční.

Před pár dny, když na mě cestou z práce (opět v pozdních hodinách), vykoukl rozsvícený stromeček, měla jsem už tak trochu na krajíčku stěžovací a sebelitovací nálady. A pak mi došlo, že na to jdu úplně špatně. Měla bych být vděčná za to, že mám práci, měla bych být vděčná, že dělám něco, co mě baví, že mám proč ráno z postele vstát a že mi něco odvádí mé myšlenky od přemýšlení nad sebe samou či svou nemocí. Nejhorší totiž je, když máme příliš mnoho času na stěžování si a sebelítost, místo abychom takový čas využili k meditaci a k vděčnosti za to, že vůbec můžeme být. Nebo k nějaké lepší činnosti, že jo. Takže jsem si řekla, že ne přímo dnešní den, ale třeba tento celý týden, budu strašně vděčná. Za to, že mám kolem sebe rodinu a přátele a že můžu být zase zdravá (že jsem si dovolila být zdravá:)).  Nebudu si stěžovat, že nemám čas péct cukroví, ale budu vděčná, když se mi něco povede vytvořit. Nebudu si stěžovat, že nestíhám vidět všechny lidi, které bych chtěla, ale budu vděčná za každého, koho potkám. Prostě se tento uhoněný předvánoční čas budu snažit na to jít trochu více pozitivně. Protože jak všichni víme, stres je jeden z nejhorších nepřítelů HIT a nezaslouží si nic lepšího, než odstranit.

Pokud hledáte velmi rychlý a jednoduchý recept na snídani, svačinu, dezert či třeba klidně večeři, který vás tak trochu zimně naladí, pak tady jeden mám. Vznikl tak nějak sám z mouk, které byly po ruce, neobsahuje ani vejce ani kravské mléko. Ano, nebudeme si lhát, je trochu hutnější, ale ani jsem se o nic jiného nesnažila (je totiž také samozřejmě bez kvasnic či kvásku). Čirok, pohanka i cizrna jsou všechno přirozeně bezlepkové plodiny, které mají protizánětlivý potenciál. Brusinky tomu přidají trochu ze svého protizánětlivého kyblíčku (moje brusinky byly malé české a zamrazené z léta, ne jako ty mega americké:)) a skořice sem patří též. Teď před Vánocemi je skořice aktuální téma a tak si zopakujeme, že už dávno byla vyřazena ze seznamu histaminových potravin, protože histamin neobsahuje a dokonce pomáhá zabraňovat uvolňování vlastního histaminu. Co by vás mohlo zarazit a může být sporná potravina, jsou vlašské ořechy. Vlašské ořechy mohou obsahovat jiné biogenní aminy (proto se také doporučují ve zkouškovém, nejen pro podporu mozkové činnosti, ale proti nervozitě:)), patří mezi silné alergeny a musíte sami zjistit, či vám dělají dobře nebo ne. Já doporučuji samozřejmě domácí a předem namáčené (alespoň 12 hodin pro deaktivaci antinutričních látek). Je také dobré si uvědomit, kolik v takovém plátku či dvou ve skutečnosti sníte. Podle mě k Vánocům prostě patří, ale není problém je vyměnit třeba za blanšírované mandle.

Co se týče sladkosti, využila jsem kokosový cukr, který je krapet zdravější než jiná sladidla. Já jsem si na Bali velmi velmi oblíbila jeho chuť, je takový karamelovitý (sypaný se prodává v ČR poměrně draze, levněji se dají koupit balení lisovaných kostiček). Každopádně ve spojení s nakyslými brusinkami je chléb ve výsledku spíše svěží a nepříliš sladký a hodit se tedy jako podklad pod máslo, med nebo domácí marmeládu (či třeba kokosovou i normální šlehačku). Nebo stačí pokapat datlovým  či javorovým sirupem. Velmi záleží, jak moc sladíte, ale nezapomeňte, že dosladit se dá vždy.

Vánoční brusinkovo-ořechový chlebík

(bez lepku, vajec, mléka)

• 1 hrnek hladké čirokové mouky (135 g)
• 1/2 hrnku hladké pohankové mouky (70 g)
• 1/2 hrnku polohrubé cizrnové mouky (75 g)
• 1/2 hrnku kokosového cukru (70 g)
• 2 lžíce psyllia
• 2 lžičky bezlepkového prášku na pečení (vinný kámen)
• 1 lžička mleté skořice
• 1 a 1/2 hrnku mandlového mléka (375 ml)
• 75 g nasekaných vlašských ořechů
• 100 g rozmrazených brusinek

Troubu předehřejme na 180°C. Formu na biskupský chlebík vytřeme kokosovým olejem.

Smícháme všechny suché ingredience až po mletou skořici. Rozmícháme s mandlovým mlékem a nakonec vmícháme nasekané ořechy i rozmrazené brusinky. Hustější a lepivé těsto přesuneme do připravené vymazané formy, lehce uhladíme a pečeme 50-60 minut. Necháme chladnout na mřížce, po pár minutách vyjmeme z formy a necháme úplně vychladnout na mřížce. Podáváme podle chuti, ideálně s pořádnou dávkou oblíbeného teplého nápoje a lžičkou zdravého medu. Dobrou chuť.