Testy střevního mikrobiomu: Revoluce v péči o zdraví nebo velké sliby bez důkazů?

Je vysoká šance, že jste už na danou problematiku narazili. Téměř odevšad na nás vyskakují reklamy od samotných „klinik“ či influencerů. Slibují vám personalizovaný profil, jídelníček, lepší trávení a dost často řešení celé škály zdravotních problémů. Testy střevního mikrobiomu zaplavují trh a spousta zoufalých (rozuměj chronicky nemocných) lidí na to slyší, přestože odborné společnosti proti tomu dlouhodobě varují (1, 2). Zní to totiž strašně jednoduše: stačí odeslat vzorek stolice a za pár týdnů obdržíte barevný report o tom, co ve vašich střevech žije. A samozřejmě k tomu také často doporučení na doplňky a personalizovaná probiotika. Nová studie publikovaná v časopise Communications Biology (3) z Nature portfolia však přichází s varováním: Výsledky těchto testů jsou často tak nekonzistentní, že se na ně prakticky nelze spolehnout.

Testování spolehlivosti

Výzkumný tým z amerického NIST se rozhodl otestovat spolehlivost komerčně dostupných testů tím, že místo náhodných vzorků stolice zasílal standardizovaný referenční materiál. Jednalo se o identické vzorky lidské stolice s přesně definovaným složením, které odeslali do sedmi populárních komerčních společností, a to do každé laboratoře opakovaně. Cílem bylo zjistit, zda různí poskytovatelé uvidí ve stejném vzorku to samé a uvidí to opakovaně (což bychom asi čekali, když zpracovávají stejný vzorek).

Stejný vzorek, jiný příběh

Studie však odhalila velké rozdíly v tom, jak jednotlivé firmy interpretují biologická data:

• Odlišné výsledky mezi laboratořemi. Množství konkrétních bakterií se mezi poskytovateli lišilo o celé řády. To znamená, že jedna firma vám může říct, že máte určité bakterie nadbytek, zatímco druhá ji ve stejném vzorku sotva najde.
• Chybějící opakovatelnost. I když vědci poslali téže firmě několik identických vzorků, výsledky se často lišily. Ano, ve standardizovaném identickém vzorku ve stejné laboratoři. To prakticky znemožňuje sledovat vývoj vašeho zdraví v čase po úpravě diety či léčbě. Nevíte totiž, zda se změnil váš mikrobiom, nebo jen prostě náhodně jiné měření.
• Variabilita v metodice: Každá firma používá jiný způsob izolace DNA, jiné sekvenační stroje a jiné algoritmy pro vyhodnocení (bioinformatiku). Bez jednotných standardů je výsledek spíše odrazem toho, kterou firmu jste si vybrali, než toho, co máte v břiše.

Proč na tom záleží?

Problém není jen ve vyhozených penězích, ale v možnosti rizika neodborné interpretace, která může i poškodit vaše zdraví. Jak zdůrazňuje popisovaná studie, zatím přesně nevíme, jak vypadá univerzálně „zdravý“ mikrobiom, výsledky těchto testů se mezi firmami liší a mohou vás zbytečně vmanipulovat do rizikových změn životního stylu. Lidé na základě těchto pochybných reportů mohou drasticky měnit svůj jídelníček, nasazovat drahá probiotika nebo se zbytečně stresovat diagnózou, která neexistuje. Anebo naopak zanedbávat jinou diagnózu. Tato studie silně podporuje závěry české odborné společnosti:

„Současný stav vědeckého poznání ani naše technické možnosti aktuálně neumožňují predikovat přesné „chování“ mikrobiomu nebo na základě analýzy jeho složení připravit individualizovaný probiotický nebo prebiotický preparát, který povede k předem definované konkrétní dlouhodobé a udržitelné změně.„(4)

Má smysl si test kupovat?

Pravděpodobně od těch, kdo testy prodávají a provádějí a mají to tedy jako součást obživy uslyšíte samá superlativa. Obchodník bude svůj produkt bránit a prodávat a je jedno, do jakého hábitu to zabalí. Dost možná narazíte i na člověka, který na základě takového testu změní jídelníček a opravdu se jeho zdravotní stav vyvine lepším směrem, protože se obvykle jedná o doporučení na zdravější životní styl (je ale dost možné, že úplně stejně by se změnil i bez daného testu po úpravě, nezapomínejme na účinný placebo efekt). Ale mějte na mysli, že v současné podobě je interpretace mikrobiomu spíše stále na výzkumné úrovní než hotový komerční produkt. Na to poukazuje i paní docentka Cahová: „Nejrozšířenější mýtus je, že víme, jaký mikrobiom je ten správný a máme nástroje, jak ho zlepšit. Dokážeme sice určit bakterie přítomné ve střevech jednoho člověka v řádu několika set druhů, ale zatím s touto informací nedokážeme pracovat na úrovni jednotlivce.“(5)

Test můžete brát třeba jako zajímavost (pokud vás takové věci baví, já sama mám vyzkoušeno a neberu rozhodně jako relevantní zdroj). Pokud však hledáte lékařskou radu, buďte velmi obezřetní. Samotná studie jasně volá po přísnější regulaci a zavedení průmyslových standardů. Na to ostatně upozorňuje i loni vydaný „Mezinárodní konsenzuální stanovisko k testování mikrobiomu v klinické praxi“ v časopise Lancet (6), na kterém se podílelo 69 odborníků z 18 zemí a upozorňují na to, že mikrobiom je vysoce proměnlivý, neexistuje definice zdravého mikrobiomu, nelze určit skutečnou patologickou změnu, nejsou standardizované postupy ani metodiky a chybí kvalitní klinická interpretace. Ono vzít data ze studií, kde se často koukáme na korelace, ne kauzalitu, a snažit se je transformovat na predikci zdraví pro jednotlivce, může být dost zavádějící.