I když zima ještě není oficiálně u konce, mohu snad říct, že jsem úspěšně přežila první českou zimu po návratu. Ano, trochu jsem se toho obávala, nejsem přímo zimní typ a po pár letech ve věčně slunečném podnebí (s mnohem méně mrznoucích dnů) jsem si říkala, jak to (za)mrznutí zvládnu. A vlastně to docela šlo, jen se přidal nový nešvar. Kdykoli vyjdu ven z domu, začne mi tak trochu téct či kapat z nosu. Nejdříve jsem se děsila, jestli je to poškozená sliznice v rámci post-virotického syndromu, zda se o mě neustále pokouší nějaký virus nebo zda mě tolik dráždí pražská oblaka prachu. Taky jsem přemýšlela, jestli více blbnou žírné buňky. Nakonec jsem zjistila, že šotek bude úplně někde jinde a že spousta lidí, kteří si stěžují, že mají nos ucpaný či protékající kvůli alergiím či HIT, vůbec netuší, že existuje i něco jako nealergenní rýma.
Vazomotorická rýma
Pro mnoho lidí je rýma nebo trvalé ucpání nosu automaticky připisováno sezónní alergii nebo přetrvávajícímu nachlazení. Avšak u významné části populace je příčinou často špatně pochopené onemocnění známé jako vazomotorická rýma (Vasomotor Rhinitis, VMR). Na rozdíl od klasických alergií jde o neinfekční a nealergické chronické onemocnění, které postihuje přibližně 5–25 % populace na celém světě. Pro další vysvětlení si dovolím použít informace z článku (Aldawas G, Bhat IN, 2025).
Vazomotorická rýma patří mezi podtypy nealergické rinitidy. Přestože má podobné příznaky jako alergická rýma, tedy vodnatá rýma, ucpaný nos a kýchání, není způsobena IgE-zprostředkovanou reakcí imunitního systému. Jinými slovy: nos reaguje přehnaně na podněty z okolí, ale nikoliv kvůli skutečné alergii na pyl, roztoče, potraviny nebo třeba zvířecí srst. Protože příznaky velmi připomínají alergii, bývá VMR často nesprávně diagnostikována a nedostatečně léčena. Jde přitom o celoroční stav, který může výrazně snižovat kvalitu života, narušovat spánek, pracovní výkon i sociální situace (ono jít s kapajícím nosem mezi lidi není zrovna pozitivně přijímáno).
Příčina aneb když je váš nos „hyperreaktivitní“
Pokud nejde o alergii, proč nos reaguje tak intenzivně? Výzkum ukazuje, že VMR je především porucha neurogenní hyperreaktivity. Tedy laicky řečeno, nos reaguje přehnaně na úplně běžné podněty. Je to, jako když máte alarm nastavený tak citlivě, že začne houkat nejen při vloupání, ale i když jen foukne vítr. Hlavní teorií je nerovnováha autonomního nervového systému. Za normálních okolností nervový systém reguluje zvlhčování a vysušování nosní sliznice. U pacientů s VMR dochází často ke zvýšené parasympatické aktivitě, která vede k rozšíření cév (=pocit ucpaného nosu) či nadprodukci sekretu žlázami (=vodnatá rýma). Důležitou roli hrají také neuropeptidy a senzorické iontové kanály typu TRP, zejména TRPV1. To si pamatovat nemusíte, ale důležité je, že jsou u pacientů s VMR nadměrně exprimovány, což způsobuje výrazně vyšší citlivost nosní sliznice na běžné, nezánětlivé podněty.
Spouštěče z prostředí
Typickým znakem VMR je situace, kdy se příznaky objevují. Zatímco alergik reaguje například na přítomnost alergenu, pacient s VMR reaguje na nespecifické změny prostředí. Nejčastěji jsou to změnu teploty a vlhkosti (rychlý přechod z tepla do zimy a naopak), silné pachy (jako parfémy, čistící prostředky, vůně při vaření), dráždivé látky (cigaretový kouř, znečistění ovzduší, alkohol) či fyzikální faktory (jako je studený vzduch, příjem potravy a tzv. gustatorická rýma). Ano, pozornému čtenáři asi neunikne, že se VMR dá lehce zaměnit za MCAS nebo HIT a také se obávám, že se to často u lidí děje, že svůj ucpaný nos a kýchání přisuzují syndromům, ke kterým vůbec nemusí patřit (a ani se zároveň obě emoci nemusí vylučovat).
Jak VMR diagnostikovat
Teď ta horší zpráva, která mé čtenáře asi nepotěší. Diagnóza VMR je založena na vylučovací metodě, protože neexistuje jeden specifický diagnostický test. Tedy základ je vyloučit alergie, prověřit podrobnou anamnézu (často chybí svědění nosu a očí, které typicky doprovází histamin jako příčinu), fyzikální vyšetření (endoskopie k vyloučení polypů v nose, infekce či abnormalit) a kontrola léčiv (některé léky jako třeba na vysoký tlak mohou spouštět podobné symptomy).
Postupná cesta k úlevě
Tak řekněme, že diagnózu máte za sebou, ale co teď s tím. Léčba VMR probíhá systematicky krok po kroku, od režimových opatření až po intervenční zákroky. Základem je prevence v podobě vyhýbání se spouštěčů. Pomáhat ale může třeba výplach nosu fyziologickým roztokem a různé nosní spreje a konvičky, které mechanicky odstraňují dráždivé látky a hydratují sliznici.
To jde třeba u parfémů nebo cigaretového kouře, ale moc nám to nepomůže, když v zimě musíme ven. Dalším krokem je pak standardní farmakologická léčba jako je ipratropium bromid (anticholinergní nosní sprej tlumící nadměrnou sekreci žláz), nosní antihistaminika (jako je azelastin, snižují hyperreaktivitu nervových zakončení) a kortikosteroidy (u VMR spíše proměnlivý efekt dle přítomnosti zánětu).
Zmiňovaný článek také navrhuje některé nové a intervenční metody léčby pro ty, co mají nedostatečnou odpověď na spreje. Je to třeba terapie kapsaicinem (znecitlivění přehnaně aktivních nervových vláken), botulotoxin (injekčně do nosní sliznice, blokuje nervové signály stimulující tvorbu hlenu), ablace zadního nosního nervu (ambulantní výkon s radiofrekvencí nebo kryoterapií pro snížení stimulace sliznice), neurektomie (chirurgická metoda vyhrazené jen pro závažné případy) či biologické léčba (cílená na cytokiny z neuromodulační dráhy).
Závěrem
Jak jste si mohli přečíst, vazomotorická rýma je běžné, ale často nerozpoznané onemocnění, které může výrazně znepříjemňovat každodenní život. Je nutné pochopit, že příčina je neurogenní, nikoli alergická (imunitní) a nepomůže vám ani další osekání jídelníčku, ale především konzultace s lékařem, řádné vyšetření a cílená léčba. Pokud saháte po kapesníku pokaždé, když se změní teplota nebo někdo zapálí svíčku, je čas objednat se na ORL.
Citace:
Aldawas G, Bhat IN. Vasomotor Rhinitis: Current Concepts and Emerging Therapies. Cureus. 2025 Oct 28;17(10):e95631. doi: 10.7759/cureus.95631. PMID: 41169602; PMCID: PMC12570286.
A SPOON OF HISTAMINE 