Konference Mikrobom a možnosti jeho ovlivnění

Posted by

V Praze se před pár dny konal další seminář z programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“, který tentokrát dostal název „Mikrobiom a možnosti jeho ovlivnění„. Ano, tušíte správně, tentokrát se téma týkalo naší mikrobioty, dopadu narušení mikrobioty nejen střev a jak můžeme zdraví mikrobioty ovlivnit. Bohužel jsem neměla možnost se dostat na všechny přednášky, což mě hodně mrzí, protože na závěr konference promluvil prof. Nevoral (tam však informace o využití probiotik máte ode mne zaznamenán již z předchozí konference zde), ale také docent Kohout o zkušenost s fekální transplantací. Pokud jste tam byli, tak nám určitě do komentáře dejte vědět, zda padlo něco zajímavého.

 

Úvodní slovo měla profesorka Tlaskalová-Hogenová, která mluvila o mikrobiomu a jeho roli v patogenezi chronických chorob. V tomto směru mi přišlo, že většinu informací již máme a prakticky se opravdu už nedá pochybovat, že mikrobiota a její zdraví hrají extrémní roli v našem zdraví. Několik prvních minut paní profesorka věnovala i vlivu mikrobioty na metabolický syndrom, kdy je důležitý si uvědomit, že mikrobiota má rozhodující podíl na tom, kolik energie přijmeme z potravy a že ovlivňuje metabolické děje, a většina západních chorob jako insulinová rezistence či obezita jsou spojovány s mírným chronickým zánětem a změnami v mikrobiotě. Dotkla se i hygienické hypotézy, tedy toho, že industrializace výrazně ovlivňuje střevní mikrobiotu (tedy hlavně průmyslové zpracování potravin) a moderní styl života prostě vede ke snížení diverzity mikrobioty. Jelikož nechci, aby tento článek byl tak dlouhý, že jej nedočtete do konce, proto skočím rovnou na další přednášku.

Pan doktor Kverka pak navázal další přednáškou na téma možnosti ovlivnění imunity mikroby a potravinami, tedy velmi zajímavé téma. A z mého pohledu i velmi zajímavá přednáška. Organismus hostitele ovlivňuje kolonizaci. Tedy to, co děláme, nějak ovlivňuje naši mikrobiotu a pak to může samozřejmě zpětně ovlivnit nás. Už jen změna množství žlučových kyselin dokáže změnit složení mikrobioty, tedy změna stravy vedoucí ke změně sekrece žlučových kyselin má majoritní vliv na naši mikrobiotu. Když se podíváme na imunitu, jsou dva momenty majoritně ovlivňující vývoj imunitního systému – porod a následně odstav, což jak si člověk může velmi dobře sám uvědomit, souvisí zároveň se změnou stravy a tedy mikrobioty. Pan doktor poukázal na fakt, že např. nízká diverzita mikrobioty po narození může vést k ekzému v pozdějším věku. Stejně tak záněty střev – kolitidy – vedou ke ztrátě schopnosti regulovat mikrobní kolonizaci. A bohužel co dnes vidíme je, že změna diety ve stylu tzv.západním vede k nízké diverzitě a s tím je spojená i změněná metabolické činnost.

Mezi základní funkce imunitního systému sliznic patří také „hlídací“ funkce epitelových a imunitních buněk, které aktivně prohledávají střevní obsah (množství a typ receptorů, jejich lokalizace, typ aktivované buňky, prostředí v místě aktivace) a následně předávají informace, že bakterie jsou za bariérou a je to tedy v pořádku. Pokud však dojde k porušení bariéry a vzniku zánětu (který dále nechává otevřenou bariéru), je samozřejmě tato informace narušena a mozek dostává signál, že je potřeba reagovat. Regulační buňky ve střevě tak mají za úkol mimo jiné regulovat právě toleranci na potraviny a mikroby. Pokud byste si něco měli z tohoto článku pamatovat, je to informace, že střevní mikrobiom je flexibilní ekosystém, který se neustále mění a  ustanovuje pod tlakem prostředí, obsahuje mikroby s diametrálně odlišnými vlastnostmi, interaguje s epitelem i zbytkem imunitního systému, ovlivňuje fungování imunity a metabolismus hostitele. 

Pan doktor Kverka představil výsledky zajímavého výzkumu, kde zkoumali u myší vliv složení diety na průběh zánětu střeva. Nasadili různou kontrolovanou dietu a následně u myší vyvolali zánět. Nejhorší výsledek a odpověď na léčbu měla dieta s vysokým obsahem proteinu, vysokotuká dieta a západní dieta, nejlepší výsledek odpovědi na léčbu byla u vysokocukrové a vysokovlákninové diety. Samozřejmě musíme brát v potaz, že se jednalo o výzkum na myších. Vysokoproteinová dieta významně urychlila i rakovinné bujení. Jelikož výsledky vysokoproteinové diety byly překvapivé, vyzkoušeli, jestli je rozdíl mezi zdrojem proteinu, tedy zda bílkovina pocházela z rostlinného nebo živočišného zdroje. Ukázalo se, že zdroj proteinu hraje významnou úlohu, negativní dopad měl živočišný protein právě zřejmě díky vlivu mikrobioty. Když totiž využili stejného modely u bezmikrobní myši, rozdíl mezi zdrojem bílkovin nepozorovali. Jejich výzkum tedy ukázal, že strava ovlivňuje citlivost ke střevnímu zánětu, vysoký obsah bílkovin živočišného původu zhoršil odpověď k zánětu v závislosti na mikrobiotě, roli hrály makrofágy.

Další přednáška byla na téma poruchy příjmu potravin a mikrobiom, kterou měla doktorka Papežová. O komunikační dráze střevo-mozek toho již bylo hodně popsáno a o roli bloudivého nervu ode mne občas také slyšíte. Jakmile tedy dojde ke střevní dysbióze, je logické, že se naruší i tato osa a poškození střeva může pak mít přesah do mentálních projevů. Západní styl života vedoucí k narušení mikrobiomu vede samozřejmě ke změnám v produkci metabolitů jako mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), což pak může vést k poruchám chování, depresím, úzkostem atd. Jelikož se mezi psychiatrické nemoci řadí také poruchy příjmu potravy (PPP) jako je záchvatovité přejídání, bulimie či mentální anorexie, a ty jsou také často spojeny s dalšími poruchami jako poruchy osobnosti, úzkostné poruchy a další, nabízí se otázka role střevní mikrobioty (ať už tím, že stojí na počátku, nebo naopak tím, že změnou ve stravování dojde k vlivům na mikrobiotu). Paní doktorka zmínila i novější či okrajové typy PPP jako orthorexie, bigorexie či night eating syndrome.

Ve svém výzkumu zkoumali pacientky s mentální anorexií, kde se výzkumy v rámci složení mikrobioty z jiných zemí liší. V kohortě 60 pacientek se však celkový počet bakterií či diverzita nelišily. Lišil se akorát výskyt určitých bakteriálních rodů v podobném trendu jako vidíme u pacientů s depresemi. U pacientek pak nalezli nižší výskyt SCFA ve stolici, v krvi zase vyšší výskyt některých aminokyselin (popsáno při malnutrici a avitominózách), snížené hladiny neuroaktivních látek jako je serotonin či dopamin, avšak ani hospitalizace a tedy přísun jídla tyto výkyvy neupravily (nabízí se tedy otázka nenávratných změn?). Ve studii také použili měření propustnosti střev přes hladiny I-FABP (intestiální protein vázající mastné kyseliny), avšak u pacientek s PPP změnu nenašli.

Poslední přednáškou v dopolední sekci byla přednáška doktorky Bártové ohledně mikrobiomu ústní dutiny a vlivu na choroby. Překvapuje mě, že spousta lidí si dnes stále neuvědomuje, že nedostatkem hygieny a konzumací nevhodné stravy si především mohou poškodit ústní mikrobiom, což může mít za následek nejen kazy, ale také záněty i rakovinu. V rámci orálního mikrobiomu spolu bakterie komunikují a vytváří ochrannou vrstvu. U zubní kazu je hlavní patogen bakterie, které ovlivňují destrukci tvrdých zubních tkání (na produkci kazu se podílí nejen bakterie produkující kyseliny, ale také konzumace cukrů), přičemž u dětí s vysokou zubní kazivostí byl nalezen v převaze S. mutans. Prevencí je od nejnižšího věku návštěva zubaře, striktní dodržování zubní hygieny a menší konzumace sladkostí a sladkých pití. 

Velmi častým problémem v populaci (5-15% dospělé populace) je onemocnění parodontu, tedy chronické zánětlivé onemocnění, kde hrají roli bakterie zubního povlaku. Ten vzniká v důsledku narušení homeostázy mezi tkání parodontu a působením bakterií. Riziky jsou genetické predispozice, zubní povlak a imunitní reakce a systémové choroby (stres, diabetes, osteoporóza, infekce, kouření, věk). Nejdůležitější je v tomto směru prevence: je důležité sledovat počáteční změny včetně imunologického vyšetření a detekce mezi sourozenci (velká část sourozenců zachycena jako s problémy tedy role rodinné přenosnosti mikrobioty). Naopak u pacientů s afty můžeme vidět snížené zastoupení S. oralis a nárůst A. johnsoni. Zvýšené zastoupení C. albicans pak zase může hrát roli u pacientů po používání ústních kortikoidů a následném špatném vymývání úst. A co je podstatné, pamatujte si, že pokud vaše mikrobiota ústní dutiny nebude v pořádku, můžete ji takto předávat i partnerovi. 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.